Vzpomínáte si na první porod, který jste sám vedl? Byl jste nervózní? 

Můj první porod byl se ženou, která rodila počtvrté. Než jsem stačil říct slovo, dítě se narodilo. Ano, byl jsem nervózní. Každá první zkušenost je zvláštní pocit.

Jaký názor máte na domácí porody?

Pokud je v dané zemi zaveden náležitý zdravotní systém, který by domácí porod umožnil, nemám s tím problém. V České republice ale v současné době žádný takový zaveden není. Proto je domácí porod v Česku šílený nápad. Komplikace při narození dítěte jsou tak akutní, že v době, kdy se dostane matka s novorozencem do nemocnice, může být pozdě. 

Zasloužilo by si české porodnictví nějakou změnu? Například porodní domy, jiný přístup k porodům.

Toto je velmi kontroverzní téma. Mohu říci, že vždy existuje moderní trend. A až přijde čas, dojde k odpovídajícím změnám. Jak je to s porodnictvím v Ghaně?  V Ghaně se rodí většina dětí v nemocnici, ale ta péče není na tak dobré úrovni, jako je v Česku. 

Porodnictví ale není vaším jediným zaměřením. Na co byste se rád specializoval a proč? 

Snažím se neomezovat se pouze na gynekologii. Začal jsem číst o duševním zdraví. A velmi brzy začnu studovat veřejné zdravotnictví. COVID 19 přiměl svět, aby se začal zabývat veřejným zdravím. Tento lékařský obor má navíc tu výhodu, že nemusím být pořád zavřený v nemocnici. 

Je něco, co české ženy v gynekologické prevenci stále ještě podceňují? 

Některé ženy si myslí, že pokud jsou zdravé a pravidelně cvičí, nemohou dostat rakovinu. Další skupina žen si myslí, že pokud rakovinu nemají v rodině, jsou v bezpečí a nemusí chodit na screening. Jenže onemocnět rakovinou může každý. Nádory mohou být dědičné, sporadické, anebo mohou vzniknout z infekce viry.

Působíte v Praze na několika pracovištích. Mimo jiné také v Canadian Medical v Praze, na klinice The Park.

Ano, je to tak, v Canadian Medical na klinice The Park ordinuji v ambulanci vždy v pondělí. Jinak pracuji jako vedoucí lékař všeobecné gynekologické ambulance v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí.

Letos jste vyhrál soutěž Anděl mezi zdravotníky, což je obrovský úspěch. Za co vás pacientky nejvíce chválí? 

Myslím, že mým pacientům se líbí, že se vždy usmívám. Jenže je to také moje slabost, protože se někdy usmívám i v těžkých situacích. A to není vždy nejlepší. (smích)

Jak se podle vás pozná dobrý gynekolog?

Dobrý gynekolog je ten, který naslouchá svým pacientkám. Ne vždy totiž jde jen o klasickou somatickou medicínu. Někdy se musíte potýkat i s psychickými problémy pacientek. Lékař by se k nim měl chovat jako k „přátelům“.

Máte stále ještě v plánu vrátit se v budoucnu zpět do rodné Ghany?

V tuto chvíli nemám žádné konkrétní plány vrátit se do Ghany. Uvidíme, do budoucna.

Žijete v Česku už 15 let. Po čem by se vám nejvíc stýskalo, kdybyste se vrátil do Ghany? 

Chyběla by mi česká rodina, přátelé a české pivo.

Celý článek najdete na webu žena-in.cz.