Co je to poloha plodu?

Než se blíže zaměříme na téma nepravidelných poloh plodu, je dobré si ujasnit, co poloha miminka znamená. „Polohou plodu rozumíme vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy,“ uvádí MUDr. Jiří Chod, Ph.D., z kliniky Canadian Medical. „Nejvíce změn v poloze plodu se děje okolo 20. týdne těhotenství, naopak největší stabilitu vykazuje plod po 30. týdnu těhotenství. Definitivní polohu dítě zaujímá až po 36. týdnu těhotenství, proto se poloha při ultrazvukovém vyšetření ve 30. týdnu nepovažuje za konečnou,“ říká gynekolog a dále vysvětluje: „Existují tři základní polohy plodu – podélná, při které jsou obě osy paralelní, dále příčná, při níž osy svírají pravý úhel, a šikmá, která není stabilní, a přechází v osu podélnou nebo příčnou. U polohy podélné je plod uložen dolů buď hlavičkou, nebo koncem pánevním. Normální průběh porodu je možný jen při podélné ose plodu.“

Když se miminko „neusadí“ hlavičkou dolů…

Za fyziologickou (normální, pravidelnou) polohu plodu se považuje poloha podélná. Ve 3,5 % až 4 % případů je ale tato poloha spojena s naléháním plodu koncem pánevním. Přibližně 1 % miminek je pak v ostatních polohách. „Poloha koncem pánevním sice průběh těhotenství nijak negativně neovlivňuje, nicméně přináší při porodu jistá rizika pro plod,“ konstatuje MUDr. Chod. Porod je považován za rizikový a hrozí při něm více komplikací. Jedná se například o vyhřeznutí pupečníku při odtoku plodové vody, vztyčení ručiček plodu či poškození plodu nedostatkem kyslíku. Zadeček plodu, který je poměrně měkký, hůře rozšiřuje měkké porodní cesty, a proto při poloze koncem pánevním může porod trvat déle.

Důvody uložení plodu v poloze koncem pánevním je možné hledat na straně matky i plodu. U ženy se jedná například o zúženou pánev nebo vrozené či získané vady dělohy, na straně plodu může být příčinou krátký pupečník, větší množství plodové vody nebo vrozené vývojové vady plodu. Při rozhodování o způsobu porodu je při této poloze nutné zohlednit mnoho faktorů – velikost plodu, prostornost pánve a porodnickou „historii“ těhotné ženy. „Pokud je odhad hmotnosti plodu dle ultrazvuku 2 500 – 3 500 g a plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama zároveň, je možné vést porod přirozenou cestou. V ostatních případech je vhodnější vést porod císařským řezem,“ vysvětluje okolnosti MUDr. Jiří Chod. K tématu obratu plodu zevními hmaty, kterými je v některých případech možné otočit plod v děloze o 180 stupňů, uvádí, že je možné se o něj pokusit při splnění několika specifických podmínek. Jedná se o stáří gravidity mezi 36. a 40. týdnem, plod nesmí být nadměrně velký, množství plodové vody musí být dostatečné, aby byl plod pohyblivý, a těhotná žena nesmí mít děložní stahy.

Šikmá poloha

Šikmé polohy, při nichž jsou hlavička nebo konec pánevní „vybočeny“ mimo pánevní vchod (odborně řečeno na něj excentricky naléhají), se obvykle změní na polohu podélnou nebo příčnou. Přesto je kvůli rizikům vyplývajícím z této situace potřeba nastávající maminky s takto uloženým plodem na konci těhotenství hospitalizovat. Mohlo by totiž dojít k předčasnému odtoku plodové vody a následnému výhřezu pupečníku nebo rukou či nohou plodu. Nejčastěji je těhotenství s takto uloženým plodem zakončeno císařským řezem, pokud se ale poloha šikmá změní na polohu podélnou hlavičkou, je možné se pokusit vést porod přirozenou cestou. K nejčastějším příčinám šikmé polohy patří vrozené vývojové vady dělohy, zhoršená kvalita děložní stěny nebo nestandardní velikost pánve.

Miminko může být i napříč

U velmi malé části těhotenství je plod uložen v poloze příčné. K této patologické poloze, při které je osa plodu kolmo na podélnou osu dělohy, dochází například kvůli velké pohyblivosti miminka v děloze, krátkému pupečníku, při vcestném lůžku nebo při vývojových anomáliích dělohy. Stejně jako u polohy šikmé se u nastávajících maminek, jejichž miminko je „napříč“, plánuje hospitalizace před termínem porodu. Lze tak předejít komplikacím při porodu, případně včas posoudit změny v poloze plodu. Porod je veden císařským řezem.

Poloha dvojčat a porod – jaké jsou varianty?

Nejvhodnější polohou dvojčat, která umožňuje vaginální porod, je poloha podélná, při níž jsou oba plody uložené hlavičkou dolů. Vaginální porod je možný i v případě, že první plod je v poloze podélné hlavičkou a druhý plod koncem pánevním. Pokud jsou ale obě nenarozená miminka v podélné poloze koncem pánevním, nebo první plod koncem pánevním a druhý plod hlavičkou dolů, porod probíhá císařským řezem. K zakončení těhotenství operačním porodem se přistupuje také tehdy, je-li jeden plod v poloze podélné a druhý v poloze příčné. Způsob vedení porodu dvojčat ovšem nezávisí jen na jejich poloze, ale také na jejich hmotnosti, typu dvojčat a zdravotním stavu nastávající maminky.

Definitivní polohu zaujímá plod až po 36. týdnu těhotenství, proto se poloha při ultrazvukovém vyšetření ve 30. týdnu nepovažuje za konečnou.

MUDr. Jiří Chod, Ph.D., gynekologie a porodnictví