Nízký tlak – příznaky, příčina a léčba
Článek26. 05. 2021 Praktické lékařství
Nízký krevní tlak (hypotenze) nás neohrožuje na životě přímo, ale může vést k pádům a vážným zraněním s následkem smrti. K nejčastějším příznakům nízkého tlaku totiž patří motání hlavy, závratě a omdlévání.
Krevní tlak představuje sílu, jakou působí protékající krev na stěnu cév. Měří se v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg) a udává se ve dvou hodnotách oddělených lomítkem. První (systolický tlak) značí výši tlaku během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Druhá (diastolický tlak) definuje jeho stav v klidové fázi. Výsledná hodnota tak ukazuje stav srdečního výkonu a pružnosti cév.
Obecně se za optimální hodnotu krevního tlaku považuje 120/80 mm Hg. Reálně se však výše krevního tlaku liší podle věku, pohlaví a zdravotního stavu. U kojenců se za normu pokládá tlak 80/45 mm Hg, u starších dětí 110/70 mm Hg, u osob s diabetem 130/80 mm Hg a u dospělých trpících onemocněním ledvin 110/80 mm Hg.
Nízký krevní tlak – nízké hodnoty
Kojenec |
<80/45 |
Starší dítě |
<110/70 |
Dospělý muž |
<100/60 |
Dospělá žena |
<100/70 |
Diabetik |
<110/60 |
Dospělý s onemocněním ledvin |
<110/60 |
Příznaky nízkého krevního tlaku
„Při podezření na nízký krevní tlak je na místě měření tlakoměrem ideálně v domácím prostředí. Je nutné dodržet správnou techniku měření, aby byly výsledky hodnotitelné. Doporučujeme měřit tlak v sedě s oporou zad (třeba o opěradlo židle), v klidu, a to ideálně 3x po sobě v různých částech dne, případně při slabosti. Tlak totiž v průběhu dne kolísá, většinou je nejvyšší ráno a nejnižší večer. Pro relevantní zhodnocení stavu tedy nestačí jedno změření, ale dlouhodobější pozorování. Takovýto profil, řekněme za týden měření, výrazně pomůže lékaři zjistit příčinu nízkého tlaku,“ upozorňuje MUDr. Lenka Rudolfová, praktická lékařka Canadian Medical.
Na nízký tlak vás upozorní také tyto příznaky:
- motání hlavy a závratě,
- omdlévání,
- bolest hlavy,
- mžitky před očima,
- hučení v uších, bušení srdce,
- studené ruce, pocení,
- únava, časté zívání.
TIP: Chcete mít svůj krevní tlak pod kontrolou? Nezapomínejte na preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky, jejichž součástí je i měření tlaku. Pravidelný přehled o stavu svého krevního tlaku získáte i v pohodlí domova díky vlastnímu tlakoměru.
Příčiny nízkého krevního tlaku
„Příčinou nízkého krevního tlaku je nedostatečné množství krve pumpované ze srdce nebo neschopnost cév se při průtoku krve správně stahovat. Nejčastěji k těmto potížím dochází při užívání některých léků – nejčastěji těch na léčbu vysokého krevního tlaku. Může vzniknout také při onemocnění srdce, mozku, ledvin, orgánů s vnitřní sekrecí či nádorového onemocnění. Na vině může být také nedostatek vitamínů a dalších živin v potravě nebo ztráta tělních tekutin (krve při krvácení, plazmy při popáleninách a vody při dehydrataci). V bezpočtu případů vzniká zcela bez příčiny – často u štíhlých a vysokých žen, kdy může vést ke zmíněnému omdlévání, zvláště při horku a vydýchaném vzduchu. Nízký krevní tlak je častým problémem ve stáří, kdy je snížena potřeba pít a často jsou senioři léčeni více léky pro rozličná onemocnění. Jejich cévy jsou také věkem opotřebovány a nepumpují krev vzhůru již tak dobře, hrozí hlavně riziko pádů po překotném postavení se na nohy. Dále se vyskytuje fyziologicky v těhotenství, protože plod představuje velkou zátěž pro oběhový systém matky, “ vysvětluje MUDr. Lenka Rudolfová.
Rizika nízkého krevního tlaku
Nízký krevní tlak neohrožuje nemocného natolik jako tlak vysoký, přesto si vyžaduje pozornost. Motání či bolest hlavy, závratě, únavnost a další příznaky nízkého krevního tlaku v dlouhodobém horizontu znepříjemňují běžné fungování. Hlavním rizikem je pak omdlévání, které může vést i ke smrtelnému zranění – například pokud k němu dojde při přecházení silnice či řízení (například auta). Navíc může nízký tlak signalizovat závažnější onemocnění.
Jak zvýšit nízký krevní tlak
K léčbě nízkého tlaku se primárně využívá úprava životního stylu. Léky se doporučují v případě dlouhodobého komplikovaného onemocnění, kde je možné, že režimová změna nepomůže. Důležitý je dostatečný pitný režim, který zvyšuje množství tekutin v těle a tím zlepšuje proudění krve cévami. V jídelníčku by neměly chybět potraviny bohaté na bílkoviny, vitamíny (zejména C a B) a doporučeno je častější solení, neboť sodík obsažený v soli tlak zvyšuje. Navýšení krevního tlaku pomáhá také pravidelná pohybová aktivita, která stimuluje krevní oběh a zlepšuje tak prokrvení mozku.
Často doporučované pití kávy a alkoholu není na zvýšení krevního tlaku vhodné, protože pomůže jen krátkodobě a podporuje močení, čímž organismus získané tekutiny vyloučí a tím může tlak naopak výrazněji klesnout. Lepší je případně bylinný či zelený čaj obsahující tein, který na rozdíl od kofeinu působí dlouhodoběji.
Rychlá pomoc na nízký krevní tlak
Jednorázové tipy na zvýšení krevního tlaku se liší v závislosti na jeho příčině. Nízký tlak způsobený dlouhým stáním ve vydýchaném prostoru lze potlačit zkřížením nohou nebo snížením polohy hlavy (sednout si a dát hlavu mezi kolena, sklonit se do polohy k zavázání tkaniček apod.). Pokud se potíže objevují při prudkém zvedání na nohy, například při vstávání z postele, pak se doporučuje nejprve se chvíli posadit a až poté vstát.