1) Mohla byste jmenovat, k jakým nejčastějším bolestem a problémům v břišní oblasti u Čechů a Češek dochází? Je to také otázka pohlaví? Že muže „postihují“ některé obtíže častěji než ženy atp.? 

Nerada bych tuto otázku selektovala na pohlaví, nicméně u žen jsou nejčastěji přítomné pravidelné menstruační bolesti. Ženy také trpí kvůli anatomickým vztahům častěji infekcemi močových cest kvůli blízkosti vývodu močové trubice a střeva – jde tedy často o kontaminaci. U mužů je tato vzdálenost podstatně větší. 

Celkově si dovolím odhadnout, že většina bolestí břicha u obou pohlaví bývá funkčních – to znamená bez odpovídajícího nálezu na zobrazovacích vyšetřeních. Mohou souviset se stresem, západním životním stylem a nyní v covidovém období také s rozvojem různých psychických obtíží. Vliv organických chorob ale též nelze zanedbat – každá vážná bolest břicha by měla být nejdříve vyšetřena. 

2) V jakých případech, kdy dojde k diskomfortu či bolestem v oblasti břicha, je třeba už vyhledat odborníka? A kdy se dají bolesti břicha vyřešit v domácím prostředí? 

Počáteční samoléčba nedráždivou stravou – nemastnou, nepálivou, tekutinami bez bublin a eventuálně probiotiky – je jistě vhodná. Varovné příznaky, se kterými je vhodné navštívit lékaře, je například vleklý průjem anebo zácpa či jejich střídání, krev či hlen ve stolici, zvracení či nevolnost, hubnutí, nechutenství, vysoké teploty, ostré bolesti břicha.

3) V čem hřeší Češi a Češky nejčastěji, co pak vede k problémům s trávením, případně s dalšími orgány v oblasti břicha?  Jak je to například se zahraničím v porovnání? 

Jako země ve středu Evropy spadáme životním stylem spíše k západní populaci – nepravidelná strava, fast foody, přemíra konzumace živočišných produktů, nedostatek vlákniny, kouření a alkohol, pracovní přetížení, osobní stres – toto vše ovlivňuje trávení. 

Jako nejzdravější je považována středomořská kuchyně a hojná konzumace mořských ryb – tedy zmíním třeba Španělsko, Itálii, Island, Japonsko. Ovšem i takoví Japonci dnes hojně kouří, léčí se s cukrovkou, vysokým tlakem, obezitou. V počtu nových případů rakoviny tlustého střeva jsme na tom naopak mnohem lépe než například okolní Slovensko a Maďarsko. Vše je tedy spíše o individuální zodpovědnosti než o národnosti. Pravda ale je, že v české tradiční kuchyni ale moc zeleniny a mořských ryb nenajdeme.

4) Která nemoc či omezení se v poslední době v Česku co do počtu lidí zvyšuje a jak si tento trend vysvětlujete? 

Zmíním refluxní chorobu a dráždivý tračník, také nespecifické střevní záněty jako Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu – tyto všechny v posledních letech narůstají. Více lidí ale také s těmito chorobami navštíví lékaře a podstupuje léčbu. Naopak třeba četnost nových onemocnění rakovinou tlustého střeva se v ČR snižuje – jsme na 13. místě celosvětově. Jistě velký přínos má časná diagnostika rakoviny kolorekta díky screeningovým programům v ČR – tento probíhá v ordinacích praktických lékařů a gynekologů od věku 50 let. 

5) Jakých nejčastějších chyb se Vaši pacienti při bolestech při problémech v břišní oblasti nejvíce dopouští? (Např. braní nevhodných léků, tlumících prostředků, přecházení bolesti atp…).

Velkou neřestí je nadužívání například ibuprofenu – ten bolesti břicha sice mírně utlumí, ale neřeší příčinu. Může někdy i útlumem obtíží oddálit nezbytné lékařské vyšetření!

Dále některé babské rady – například, že na bolavý žaludek a průjem je nejlepší silný vývar nebo piškoty – naopak se doporučuje strava nemastná a bez přemíry cukrů. Nejlepší prevencí je pravidelná racionální strava, přiměřený pohyb a psychohygiena.

6) Jaké bolesti v oblasti břicha lidé nejčastěji „přechází“ a proč tomu tak je? Proč tomu nevěnují takovou pozornost? 

Nejčastěji lidí přecházejí chronické bolesti – přisuzují to vysokému věku, nedochází na prevence k lékaři, které naopak slouží k odhalení časných stádií případné nemoci. 

Časté je také odkládání návštěvy lékaře z důvodu přemíry pracovních povinností nebo obav z vážného onemocnění.

Staré rčení "Prevence půl zdraví" je zde zcela na místě – připomínám, že nárok na preventivní prohlídku u svého praktického lékaře má každý 1x za 2 roky.