MUDr. Miluše Vostradovská: druhy tasemnice, příznaky a léčba

Článek

01. 07. 2022 Praktické lékařství

Tasemnice jsou červi celosvětově zodpovědní za řadu parazitárních infekcí. Zpravidla se nejprve usazují v organismu mezihostitele a následně parazitují ve střevech člověka. V rozvinutých oblastech jejich výskyt klesá, ale vlivem nedostatečné tepelné úpravy masa či špatné hygieny se s nimi lze setkat i u nás. Článek popisuje nejznámější druhy tasemnic, příznaky jejich přítomnosti v lidském těle, onemocnění, které způsobují a možnosti léčby i prevence.

Co je tasemnice a jak vypadá

Pojem tasemnice zahrnuje rozsáhlou skupinu bezobratlých živočichů z kmene ploštěnců (přes 5 000 druhů). Vyznačují se plochým tělem a parazitují ve střevě obratlovců, kde se přichycují pomocí hlavičky s přísavnými rýhami, háčky či přísavkami. Dospělý jedinec má tělo tvořené asi 1 000 až 2 000 články, z nichž každý obsahuje kompletní sadu pohlavních orgánů.

Při růstu články s vajíčky (onkosféry) dozrávají, oddělují se od těla, odcházejí stolicí a vajíčka v nich se následně uvolňují. Tasemnice nemají ústní otvor, přijímají živiny celým povrchem těla a dosahují délky od 3 až do 12 metrů. Zpravidla nejsou nebezpečné, existují však výjimky, které mohou způsobit fatální onemocnění.

 

Životní cyklus tasemnice

Vývojový cyklus tasemnic je nepřímý – k posunu do dalšího stádia obvykle potřebují mezihostitele. Zatímco larvy se mohou nacházet v orgánech, dospělí jedinci u definitivního hostitele žijí vždy ve střevě.

Jak již padlo, zralé články s oplodněnými vajíčky se postupně oddělují od těla tasemnice žijící v tenkém střevě člověka. Poté se vylučují defekací do vnějšího prostředí (tasemnice ve stolici), kde se mezihostitel (skot, prase…) nakazí jejich pozřením. Ve dvanáctníku mezihostitele se larvy (onkosféry) uvolňují, procházejí střevní stěnou do krve či lymfatického systému a jsou zaneseny do orgánů, především do svaloviny. Tam následuje asi 10týdenní vývoj až do larválního stádia boubele (cysticercus bovis).

Člověk, jakožto definitivní hostitel, se zpravidla nakazí pozřením tepelně nezpracovaného masa s boubelemi, které se přichytí na sliznici střeva, a celý cyklus se opakuje. Mezi rizikové faktory pro nákazu tasemnicí tedy patří:

  • konzumace syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa,
  • nedodržování hygienických standardů,
  • špatná úroveň hygieny před jídlem/po použití toalety.

 

Jednotlivé druhy tasemnic

Tasemnice bezbranná

Tasemnice bezbranná (Tenia saginata) je nejznámější druh tasemnice parazitující na člověku. Dosahuje délky 3 až 10 metrů a dospělý jedinec žije a parazituje v tenkém střevě, kde se živí natráveninou. Mezihostitelem zde bývá skot, definitivním hostitelem člověk.

Člověk se obvykle nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, které obsahuje zmíněné boubele. Infekce pak zpravidla probíhá asymptomaticky (bezpříznakově), mohou se však objevit gastrointestinální obtíže jako bolesti břicha, průjem, zácpa, nevolnost nebo hubnutí.

Tasemnice dlouhočlenná

Dalším kosmopolitně rozšířeným druhem je tasemnice dlouhočlenná (Tenia solium), která taktéž parazituje ve střevě člověka, ovšem mezihostitelem zde bývá prase domácí či divoké. V některých případech ale může být mezihostitelem i člověk, což vede k rozvoji nebezpečného onemocnění s názvem cysticerkóza (popis níže). Plně vyvinutý jedinec dosahuje délky 2 až 4 metrů. Člověk se opět nejčastěji nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa či orgánů obsahujících boubele.

Tasemnice dětská

Definitivním hostitelem tasemnice dětské (Hymenolepis nana) bývá zase člověk. Vývoj této tasemnice však může být přímý, kdy v jednom hostiteli proběhne celý životní cyklus tasemnice, nebo naopak nepřímý, jenž nejprve probíhá v těle členovců (blecha, potemník) a pak pokračuje v těle člověka, psa či hlodavce, u nichž způsobuje hymenolepiózu (popis níže). Tasemnice dětská dorůstá do délky 7 až 40 milimetrů a vyskytuje se především v dětských kolektivech, nejvíce pak v zemích tropických a subtropických oblastí (u nás spíše vzácně).

Tasemnice liščí

Vzácnější druhem, který způsobuje mnohem nebezpečnější infekce, je tasemnice liščí (echinokok). Tato drobná tasemnice má opačný životní cyklus. Definitivním hostitelem je zde zvíře (pes, liška…), v jehož střevě tento červ žije. Je-li stolicí s vajíčky kontaminovaná potrava, kterou člověk pozře, dostanou se zárodky ze střeva do krve a do orgánů, kde vytvoří dutiny (cysty) přeplněné těmito zárodky. Takový stav může být životu nebezpečný – při prasknutí cysty zárodky zaplaví tělo postiženého, což spustí velmi silnou imunitní reakci s rozvojem šokového stavu.

Tasemnice asijská

Vyskytuje se pouze v jihovýchodní Asii. Mezihostitelem bývá prase domácí, skot či koza a definitivním hostitelem opět člověk. Typicky se nákaza taktéž uskuteční konzumací tepelně neupraveného masa a orgánů zvířat, které obsahují boubele.

Škulovec široký

Tato tasemnice představuje endoparazita se složitým vývojovým cyklem, k němuž potřebuje 2 různé mezihostitele plus hostitele definitivního. Tím může být jakýkoliv rybožravý savec včetně člověka. Nákaza tedy obvykle probíhá pozřením tepelně nezpracovaných ryb. Délka škulovce často přesahuje 10 metrů.

Mezi další známé druhy tasemnic patří např. měchožil zhoubný, tasemnice krysí nebo Echinococcus canadensis. U domácích zvířat je častým parazitem tasemnice kočičí, kterou se kočka nakazí lovem drobných hlodavců. Kočkám tato tasemnice nezpůsobuje žádné potíže a ani pro člověka nepředstavuje nebezpečí.

 

Příznaky přítomnosti tasemnice v lidském těle

Přítomnost jednotlivých druhů tasemnic v těle může člověku způsobit řadu zdravotních problémů. Některá infekční onemocnění jsou prakticky bezpříznaková, případně vyvolávají méně závažné příznaky, jiná však mohou způsobit vážné komplikace, které v některých případech končí smrtí pacienta.

Je-li tasemnicí např. narušen metabolismus železa, může se rozvinout chudokrevnost. Spíše vzácně tasemnice zcela ucpe část střeva, důsledkem čehož vzniká závažný mechanický ileus (střevní neprůchodnost). Příznaky přítomnosti tasemnice liščí souvisí s poruchami funkcí orgánů, v nichž se vytváří cysty.

 

Choroby způsobené tasemnicemi

Tenióza

V případě teniózy žije tasemnice ve střevech člověka až několik let. Mohou ji zavinit rozličné druhy, např. tasemnice bezbranná či dlouhočlenná. Tenióza obvykle probíhá asymptomaticky, mohou se ale objevit gastrointestinální obtíže, jelikož střevní formy tasemnicové infekce ve velké míře souvisí s faktem, že tasemnice spotřebovává část živin a produkuje toxické zplodiny. Mezi typické příznaky zde patří:

  • úbytek na váze,
  • celková slabost,
  • průjem,
  • nevolnost,
  • nespecifické bolesti a křeče břicha,
  • poruchy vstřebávání živin.

Cysticerkóza
Tu způsobují larvy tasemnice dlouhočlenné a na rozdíl od teniózy se zde člověk podílí na jejím vývoji jako mezihostitel. Charakteristická je přítomnost larev v lidských orgánech – játra, svaly, podkoží, oči. Ovšem nejčastěji se larvy vyskytují v mozku, což se označuje jako neurocysticerkóza. Ta bývá hlavní infekční příčinou získané epilepsie a představuje nejčastější parazitární chorobu postihující CNS.

Projevy cysticerkózy jsou rozmanité. Pro neurocysticerkózu jsou typické psychické poruchy, intrakraniální hypertenze, parézy končetin, hydrocefalus a epileptické záchvaty. Oční cysticerkóza způsobuje různá poškození zraku, svalová cysticerkóza se často objevuje s neurocysticerkózou. Při podkožní cysticerkóze se objevují uzlíky v oblasti hrudníku a paží.

Hymenolepióza

Zde je za rozvoj onemocnění zodpovědná tasemnice dětská. Typické projevy pak zahrnují:

  • bolesti břicha a hlavy,
  • dechové obtíže,
  • závratě,
  • bledost,
  • nechutenství a nevolnost,
  • pocity svědění,
  • celková únava a podrážděnost,
  • výrazný úbytek hmotnosti.

První rok obvykle probíhá bez viditelných obtíží, později se objevují počáteční problémy a dochází k úbytku hmotnosti. Tasemnice dětská narušuje střevní klky a sliznici, kvůli čemuž mohou v organismu vznikat rozsáhlé nekrózy. Kromě zmíněných příznaků se mohou objevit další symptomy jako zvracení, průjem či silná bolest břicha nezávisle na jídle. Tyto projevy bývají výraznější u podvyživených a oslabených jedinců.

Difylobotrióza

Zde je na vině škulovec široký. Infekce bývá většinou asymptomatická, u některých osob se pak může objevit nevolnost, bolest břicha, zácpa nebo průjem.

 

Diagnostika a léčba tasemnice

„Mezi základní diagnostické metody, které se při podezření na přítomnost tasemnice provádějí, patří mikroskopické vyšetření stolice – nález vajíček či článků tasemnice. Pro určení konkrétního druhu tasemnice se používají specifičtější testy (např. serologické nebo PCR). Někdy může být tasemnice náhodným nálezem při kolonoskopii. Průkaz cyst lze ozřejmit i sonografickým vyšetřením,“ vysvětluje MUDr. Miluše Vostradovská, internistka a praktická lékařka z Canadian Medical.

Potvrdí-li se u pacienta tenióza, léčba spočívá v podání niklosamidu či praziquantelu. U echinokoka jde o nález cysty pomocí zobrazovacích metod, přičemž v tomto případě je léčba o mnoho složitější než u klasických tasemnicových infekcí. K léčbě cysticerkózy, se obvykle aplikují anthelmintika (praziquantel či albendazol) v kombinaci s kortikosteroidy. Hymenolepióza se léčí pomocí niklosamidu nebo praziquantelu a k léčbě difylobotriózy opět slouží praziquantel.

 

Výskyt tasemnice a prevence

U nás výskyt onemocnění způsobených tasemnicemi každoročně klesá. Nejčastěji diagnostikovaným parazitem je tasemnice bezbranná, zatímco tasemnice dlouhočlenná se na našem území neobjevila řadu let.

K přenosu parazita z mezihostitele na člověka většinou dochází konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa. Základem prevence je tedy řádná tepelná úprava vepřového, hovězího, rybího, ale též např. krabího masa. Mimoto je nutné dbát na základní hygienická pravidla, zvláště pak u dětí. V případě podezření na přítomnost tasemnice u vás či vašeho potomka neprodleně vyhledejte lékaře.

 

MUDr. Miluše Vostradovská, vedoucí lékařka kliniky Waltrovka

Související články

Článek

Nástrahy prázdninových dní: Úžeh versus úpal

Článek

Klíšťová encefalitida – léto láme rekordy v počtu případů

Článek

Než vyrazíte na dovolenou, nezapomeňte si vybavit cestovní lékárničku

Článek

Střevní chřipka – příznaky, prevence a léčba

Článek

Obrňte se proti borelióze

Článek

Chcete skoncovat s kouřením? Hledejte podporu u odborníka

Článek

Jaké jsou nejčastější bolesti a problémy v břišní oblasti a kdy je namístě vyhledat lékaře?

Článek

Klíšťová encefalitida, aneb kousnutím to nekončí

Článek

MUDr. Daniel Fenakel: Trávicí potíže během dovolené

Článek

Chřipku nepodceňujte

Novinka

Nový rok přinesl do týmu CMC novou lékařku

Článek

Jak je to s dědičnými nemocemi?

Článek

Klíšťata útočí, nezapomeňte se naočkovat!

Článek

Rozhovor na téma chřipka na ČRo Dvojka s MUDr. Miluší Vostradovskou

Článek

Nízký tlak – příznaky, příčina a léčba

Článek

Zdravotní problém na dovolené? Až 42 % Čechů by jej s lékařem řešilo na dálku

Článek

Názor odborníka: Očkování proti chřipce

Články a novinky

Článek

Chřipku nepodceňujte

Článek

Vysoký cholesterol – příčiny, léčba a prevence

Článek

V Canadian Medical je možné podstoupit zákrok jednodenní chirurgie i bez členství

Článek

Vypadávání vlasů – léčba a příčiny

Článek

Menopauza - příznaky a léčba

Článek

Návrat dětí do škol: Jak podpořit imunitní systém?

Článek

Bez léčby se minimálně u poloviny pylových alergiků rozvine astma

Článek

Kapavka – přenos, příznaky a léčba

Článek

Úžeh a úpal: Co radí pediatr maminkám? Na co si dát pozor a kdy volat lékaře

Nechte si posílat novinky