Úžeh a úpal: Co radí pediatr maminkám? Na co si dát pozor a kdy volat lékaře

Článek

28. 07. 2022 Pediatrie

Víte, co může zejména malým dětem způsobit sluníčko nebo přehřátí? U dětí se potíže rozvíjí rychleji než u dospělých. Jsou totiž citlivější k dehydrataci i na přehřátí organismu, protože nemusí mít plně vyvinutou termoregulaci. Na otázky odpovídal MUDr. Petr Žáček, MBA, hlavní lékař a pediatr Canadian Medical.

Co je nebezpečnější – úpal, nebo úžeh?

Nejprve je důležité definovat co je úpal a úžeh, často se pojmy zaměňují. Úpal vzniká v důsledku přehřátí, při kterém dochází k selhání termoregulace organismu a neschopnosti těla odvést nadbytečné teplo. Tím dochází k nahromadění tepla v těle a vzestupu tělesné teploty nad 40 °C. Teplo se šíří všemi orgány, které následně může ohrožovat. Při těžkém poškození organismu teplem dochází k oběhovému selhání, k poklesu cukru v těle, k rozvoji křečí. Častými komplikacemi je také krvácení do kůže a sliznic, postupné selhání ledvin či jater a k otoku mozku. Proto je dobré vědět, že plně rozvinutý úpal je akutní, mnohdy život ohrožující stav, zvláště u dětí!


Úžeh je zvláštní forma přehřátí, které vzniká v důsledku nadměrného pobytu na přímém slunci. Častěji postiženi bývají lidé světlovlasí, s malým množstvím kožního pigmentu. Vzniká účinkem přímého slunečního záření bez dostatečné ochrany, např. pokrývky hlavy. Příznaky většinou nastupují až s odstupem několika hodin, nejčastěji v noci. Při těžké formě může dojít k překrvení mozkových plen a otoku mozku. Tedy obecně možno říci, že úžeh je u dětí častější, nebezpečnější je ale úpal.
 
Jaké je riziko pro malé děti, které si nechrání hlavu, že dostanou úžeh?

Úžeh může u dětí vzniknout rychle. Důvodem je nedovyvinutá termoregulace těla a tenká, citlivá pokožka a jemné vlasy. Nezkušeností daná neschopnost odhadnout vhodnou dobu pro pobyt na slunci. V zápalu hry bez pokrývky hlavy si děti také často neuvědomí pocit žízně a snadno u nich dojde k rozvoji úžehu, který se začne projevovat s odstupem.
 
Proč je úžeh pro děti nebezpečný?

Při dlouhém pobytu na slunku bez pokrývky hlavy dochází kromě spálení pokožky, ke zvracení, dehydrataci, omezení tvorby moči, hypotenzi, teplotám a postupně k otoku mozku s poruchami vědomí a křečemi.

Kdy je potřeba navštívit lékaře?

Důležité je si uvědomit, že u dětí se úžeh rozvíjí rychleji než u dospělých. Malé děti jsou totiž citlivější k dehydrataci i na přehřátí organismu, protože u nich nemusí být termoregulace plně vyvinutá. První pomoc spočívá v ochlazování organismu. K ochlazování přehřátého organismu však přistupujte šetrně. Studená sprcha není vhodný prostředek. Takto intenzivním chlazením můžete dítě z jednoho extrému přehřátí rychle přivést k prochladnutí. Vhodnější je potírat pokožku dítěte vlažnou vodou. Uložte dítě do chladné větrané místnosti, uvolněte mu oblečení a podávejte mu vlažné nápoje – nejlépe rehydratační roztok nebo iontový nápoj. Na bolesti hlavy je možno podat běžná v pediatrii používaná analgetika.
Pokud se ani přes poskytnutí první pomoci příznaky úžehu u dětí nelepší do 24 hodin nebo pokud nedokážou přijímat tekutiny, rozvíjí se dezorientace, zmatenost a trnutí šíje  je nutno vyhledat neprodleně lékařskou pomoc.

V případě že má dítě úžeh, co pro něj musí maminky udělat? Jaká je pomoc a úleva?

Při úžehu je potřeba nemocného dostat do chladnějšího prostředí (z dosahu slunečního záření), zajistit přísun tekutin a ochlazení, a to ve formě studených obkladů přikládaných na hlavu.
Z nápojů se hodí zejména čistá voda, černý čaj, iontové či mineralizované nápoje nebo případně rehydratační roztok. Horečku lze mírnit podáním analgetik, spálení od slunce přípravky s obsahem panthenolu a vitaminu E. Nepoleví-li horečka do 24 hodin nebo pokud úžeh doprovází ztráta vědomí či trnutí šíje, je opět potřeba neprodleně kontaktovat lékaře.

Kolik má dítě vypít tekutin za 24 hodin?

Dětský organismus potřebuje tekutin víc v porovnání s dospělými, protože je tvořen větším podílem vody. Kolik by toho vaše dítě mělo vypít, zjistíte nejlépe jednoduchým výpočtem vztaženým na hmotnost a věk dítěte. Na každý kilogram hmotnosti je obecně vhodné, aby dítě vypilo minimálně 60 ml tekutin. Je-li váha dítěte třeba 18 kg, mělo by vypít asi jeden litr tekutin za den. Dle věku je potřeba vyšší u malých dětí a nižší u dorostenců  

  • 2. rok 80–120 ml/kg a den 
  • 3. – 5. rok 80–100 ml/kg a den 
  • 6. – 10. rok 60–80   ml/kg a den
  • 11. – 14. rok 50–70 ml/kg a den

V případě pobytu v horkém prostředí a při fyzické zátěži, kdy se dítě potí, je pak spotřeba 2-3x vyšší.

Je prevencí oblečení a pokrývka hlavy?

Ano, jednoznačně – pokrývka hlavy má být doplněná o přinejmenším čepici se štítkem chránícím oči, případně krempou, která chrání uši a krk. Nutným doplňkem jsou pak sluneční brýle chránící zrak, a to i před odraženým slunečním zářením. Vhodné jsou tyto pomůcky i při koupání ve vodě.  

Pokud má dítě opakovaně úžehy za sebou, je to nebezpečné?

Opakované příznaky úžehu, tedy spálení pokožky, zvracení, dehydratace, a případně různý stupeň otoku mozku s poruchami vědomí a křečemi mají určitě negativní vliv na stav a celkový rozvoj dítěte.

Jaká je prevence úpalu v horkých dnech?

Horké okolní teploty a vysoká vlhkost vzduchu, nadměrné ozáření sluncem či nedostatečná hydratace jsou v létě příčinou úpalu. Proto je užitečné věnovat pozornost prevenci a těmto nebezpečným následkům předcházet.Je nutno dbát na dostatečný příjem tekutin. Vhodná je především čistá voda, minerálky nebo chlazené slabé čaje. Tekutiny by neměly být ledové ani příliš sladké. Do jídelníčku je vhodné zařadit zvýšené množství ovoce, salátů a studených polévek.Oblečení je vhodné ideálně z lehkých materiálů, volné a ve světlých barvách, protože pomáhá bránit přehřátí organismu.Při pobytu v místnosti dbejte na správné nastavení klimatizace, která by měla být nastavena maximálně o 5 až 7 stupňů níže, než je venkovní teplota. K ochlazení je někdy lepší využít menší větrák nebo klasický vějíř.Tepelnou rovnováhu organismu lze během tropických dní podpořit několikrát denně vlažnou sprchou.

 

MUDr. Petr Žáček, MBA, pediatr Canadian Medical

Celý článek najdete na webu žena-in.cz.

Související články

Článek

Vši: Jak s nimi zatočit?

Článek

Pásový opar u dětí: Proč vzniká, podle čeho ho poznáte a jak se léčí?

Článek

Rozhovor s hlavním lékařem a pediatrem MUDr. Petrem Žáčkem, MBA, na téma péče o děti

Článek

Kdy se má miminko přetočit na bříško?

Článek

Akutní laryngitida – příčiny, příznaky a léčba

Článek

MUDr. Barbara Taušová: Nechce lézt? Žádný strach, zvládne to!

Článek

Návrat dětí do škol: Jak podpořit imunitní systém?

Článek

Očkování dětí proti chřipce bez injekce v Canadian Medical

Novinka

Screeningové vyšetření závažných poruch imunity

Článek

Pozor na škrkavky!

Článek

Poznali byste spalničky?

Článek

Zvažte očkování proti meningokokovi

Článek

Tým pediatrů posílil MUDr. Petr Záček

Novinka

Léčebně preventivní péče o kojence a batolata v době mimořádných opatření

Článek

Kinetóza. Jak se připravit na cestování s dětmi

Články a novinky

Článek

Které polohy plodu jsou nepravidelné?

Článek

Očkování dětí proti chřipce bez injekce v Canadian Medical

Článek

Co vás čeká ve čtvrtém trimestru?

Článek

Očkování proti chřipce a covid-19 v Canadian Medical

Článek

Chřipka, nachlazení, nebo covid? Jak je rozeznat?

Článek

Otrava houbami: MUDr. Lenka Rudolfová hostem ČRo Dvojka

Článek

MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.: Když vlastní buňky útočí

Novinka

Noví lékaři a specialisté na klinikách Canadian Medical

Článek

Videorozhovor ke Světovému dni srdce

Nechte si posílat novinky