Inkubační doba

Spalničky mají inkubační dobu šest až devatenáct dní, obvykle se udávají dva týdny. Jsou velice nakažlivé. Nemocný člověk je infekční už zhruba sedm dní před tím, než se objeví vyrážka, a ještě dalších pět dní po jejím výsevu. Přestože toto onemocnění většina lidí spojuje především s vyrážkou, spalničky mají hned několik dalších typických příznaků. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí a virus přežívá až 36 hodin mimo organismus.

Příznaky

Nejdříve se objevuje zvýšená teplota, až horečka, kterou provází suchý kašel, rýma a nehnisavý zánět spojivek. Přidává se světloplachost a teprve po třech až pěti dnech se objevuje typická červená až červenohnědá vyrážka, často splývající, která se během dvou dnů šíří od krku přes obličej na trup a končetiny, zatímco teplota se s postupujícím výsevem vrací k normě. Pokud se tedy vaše dítě zničehonic osype vyrážkou, aniž by mělo další příznaky v podobě rýmy či kašle, spalničky to s největší pravděpodobností nebudou. Přesnou diagnózu však může stanovit jen lékař. Podobná vyrážka sama o sobě může svědčit například o pouhé alergické reakci, může však jít také o projev spály, což je jiná nemoc a také se jinak léčí.

Stanovení diagnózy

Lékaři stanovují diagnózu spalniček s ohledem na to, zda se v místě nemoc vyskytuje, a samozřejmě především podle průběhu choroby u konkrétního jedince a na základě fyzikálního vyšetření. Dva až tři dny před výsevem vyrážky bývají na sliznici tváří a někdy i na tvrdém a měkkém patru vidět typické bělavé skvrnky, takzvané Koplikovovy skvrny, které vypadají podobně jako rozsypaná sůl. Jistotu může dát sérologické vyšetření protilátek (IgM + IgG) v krvi.

Průběh nemoci a léčba

U spalniček se při nekomplikovaném průběhu nemocný během týdne uzdraví. Jinak se léčí pouze příznaky, tedy například kašel, mírní se vysoká horečka. Nemoc způsobuje virus, proto léčba antibiotiky má smysl pouze tehdy, pokud by průběh choroby zkomplikovala nějaká druhotná bakteriální infekce.

Riziko komplikací

Komplikace nastávají až u třiceti procent nemocných a bývají nejrůznějšího druhu. Nejčastěji jde o záněty plic neboli pneumonie, záněty středního ucha nebo průjmy, vzácně i zánět mozku.S tím přichází i podstatná změna léčby.

Očkování a prevence

Nejlepší prevencí je dostatečná hygiena a nošení obličejové masky při ošetřování nemocných. Nejúčinnější plošnou prevencí je samozřejmě vakcinace – momentálně se používá vakcína Priorix, a to ve dvou dávkách, přičemž první se aplikuje v patnácti měsících věku. Do roku 1975 se přitom očkovalo pouze jednou dávkou, což se ukázalo méně účinné. Dnes se právě mezi dospělými očkovanými v první polovině 70. let objevují malé epidemie nemoci, zatímco dětí se výskyt choroby v České republice prakticky netýká – výskyt mezi nimi se pohybuje do dvaceti případů ročně, aniž by je provázely smrtelné komplikace. Lékaři udávají, že pokud by klesla proočkovanost dětí pod 95 procent, mohla by se nemoc začít šířit více.

Test na protilátky

Není-li si člověk jistý, zda byl očkován, je možné provést test na protilátky a poté reagovat na jeho výsledek. V urgentní situaci, v období akutní epidemie je ovšem jednoduší a účinnější nechat se naočkovat jednou dávkou vakcíny. Imunita vzniká také proděláním nemoci. Ve světě spalničkám podlehne ročně asi dvě stě tisíc dětí. Pokud se někde spalničky objeví, je možno též podat vakcínu, a to do 72 hodin po setkání s nákazou – riziko onemocnění se tak sníží minimálně o 90 procent.

Barbara Taušová – specialistka na pediatrii.