Lidé dělají stále stejné chyby, hrozí jim i nádory, varuje dermatoveneroložka

Článek

07. 06. 2021 Dermatovenerologie

Stále více slunečných dnů láká k opalování. Řada lidí ovšem slunce podceňuje a často se spálí. Kůže sice má řadu mechanismů, díky kterým se dokáže z opakovaného spálení dostat, jednoho dne však mohou být její kapacity vyčerpány, varuje dermatoveneroložka Helena Michalíková. Co nejlépe pomůže při spálení? A opravdu stačí pár minut na slunci a do těla se dostane potřebná dávka vitaminu D?

Jaká rizika pokožce hrozí, když ji vystavíme slunci?
Asi bych je rozdělila do tří skupin. První představuje akutní poškození, jako je spálení sluncem a jeho následky (olupování, nerovnoměrná pigmentace). Druhou skupinou je tzv. fotoaging (předčasné stárnutí) spojený s výraznými a četnými vráskami a rýhami, pigmentacemi, suchostí a zhruběním kůže. A třetí, nejzávažnější, jsou kožní nádory.

Je pravda, že si kůže pamatuje i jedno spálení?
Ano, ale větší riziko je opakované spálení. A rizikové je i opakované vystavení většímu množství slunečního záření i bez akutní reakce – tedy spálení.

Co je největším problémem při spálení pokožky?
Kromě místních akutních projevů – zarudnutí a puchýře spojené s bolestivostí, pálením a pocity horka – to někdy mohou být i celkové obtíže, jako jsou zimnice, třesavka, horečka, pocity na zvracení a zvracení. Později se objevuje mokvání, u kterého je riziko sekundární infekce. Nakonec dochází k olupování nevzhledných cárů kůže a ke změnám pigmentace. Většina těchto změn je dočasných. Některé typy pigmentací ale mohou přetrvávat, stejně tak například jizvení při závažnějším spálení, což je spálení s puchýři, případně s bakteriální infekcí. Nejzávažnější je ale poškození DNA, které ovlivňuje imunitní pochody v kůži. Je pravda, že kůže má naštěstí velké množství opravných mechanismů, ale jejich kapacity mohou být jednoho dne vyčerpány a poškození DNA je prvním krokem ke vzniku nádoru.

Co je největším problémem při spálení pokožky?
Kromě místních akutních projevů – zarudnutí a puchýře spojené s bolestivostí, pálením a pocity horka – to někdy mohou být i celkové obtíže, jako jsou zimnice, třesavka, horečka, pocity na zvracení a zvracení. Později se objevuje mokvání, u kterého je riziko sekundární infekce. Nakonec dochází k olupování nevzhledných cárů kůže a ke změnám pigmentace. Většina těchto změn je dočasných. Některé typy pigmentací ale mohou přetrvávat, stejně tak například jizvení při závažnějším spálení, což je spálení s puchýři, případně s bakteriální infekcí. Nejzávažnější je ale poškození DNA, které ovlivňuje imunitní pochody v kůži. Je pravda, že kůže má naštěstí velké množství opravných mechanismů, ale jejich kapacity mohou být jednoho dne vyčerpány a poškození DNA je prvním krokem ke vzniku nádoru.

Je při opalování pro pokožku lepší krém, nebo olej? Když se kůže přece jen spálí, jak jí co nejlépe pomoci?
Bohužel se můžeme zaměřit jen na léčbu projevů, jakými jsou zarudnutí, bolest, eventuálně svědění. Pro místní ošetření jsou vhodné vodní emulze s malým množstvím lipidů (tzv. emulze typu olej ve vodě). Odpařováním vody dochází k ochlazování a snižování zánětu, lipidy pomáhají v opravě poškozené kožní bariéry a snižují vysychání. Ideální jsou pěny ve spreji a lotia, jejich aplikace je snadná a nebolestivá. Často se doporučují přípravky s aloe vera. Z celkově podávaných léčiv se uplatňují analgetika, někdy nesteroidní antiflogistika, případně antihistaminika. Při bakteriální infekci spálených ploch pak místní či celková antibiotika. Při závažném průběhu je možné doplňovat tekutiny kapačkou do žíly. Tyto postupy ale již spadají do péče lékaře. Místně či celkově podané kortikosteroidy nemají velký význam.

Výrobci obvykle odlišují přípravky k použití na obličej a na tělo a dále se rozlišuje podle typu pokožky. Pro tu mastnější jsou vhodnější gely, spreje, tzv. fluidy. Oleje budou lépe vyhovovat sušší pokožce.

Od kterého měsíce bychom měli používat krémy s ochranným faktorem?
Hodně záleží na fototypu (I.–IV.) a na tom, zda už má kůže nějaký problém (např. pigmentové skvrny), který může sluneční záření zhoršovat. Samozřejmě je také podstatné, jak dlouho jsme venku a v jakém počasí. Pro naše obvyklé klimatické podmínky bych to doporučovala od dubna. Určitě ale nezaškodí používat krémy s SPF celoročně. V současné době již také řada pečujících kosmetických krémů obsahuje i SPF faktor, takže není nutné aplikovat dva krémy přes sebe.

Už jste zmínila, že vlivem opalování pleť předčasně stárne. Jaká jsou další negativa nadměrného opalování?
Tvorba pigmentových skvrn je typickým následkem nadměrného opalování. Souhrnně se tyto změny označují jako sluneční stárnutí (fotoaging). To se dá popsat jako kombinace předčasného stárnutí (např. vrásky hlubší a četnější, kůže je sušší, než odpovídá věku) s projevy typickými pro poškození sluncem. Sem patří kromě pigmentových skvrn například celkově nejednotný tón pleti a zhrubělý kožní povrch. Nejzávažnějším negativem jsou ale kožní nádory.

Jak je to s vitaminem D? Kdy se do kůže dostává nejvíc?
Pro tvorbu vitaminu D v našem těle je třeba sluneční záření, konkrétně jeho UVB složka (290–315nm). Jak velké množství UVB záření projde na zemský povrch závisí na řadě faktorů. Jedním z nich je tzv. úhel zenitu (úhel mezi slunečními paprsky a vertikálou), čím je větší, tím je intenzita UVB nižší. Úhel zenitu je dán zeměpisnou šířkou, ročním a denním obdobím. Průchod UVB záření snižují také mraky a znečištění ovzduší. Účinek dopadajícího UVB na tvorbu vitaminu D je dále ovlivněn fototypem (melanin pohlcuje UVB), navíc jeho syntéza je nižší u starších lidí. V našich zeměpisných podmínkách je pro tvorbu vitaminu D vhodné období od dubna do září, mezi 10–16 hodinou. Je dobré vědět, že individuální dávky UVB záření pro udržení jeho optimální hladiny jsou nižší než dávky potřebné pro spálení kůže. Pro orientaci se uvádí jako dostačující vystavení obličeje a rukou slunečnímu světlu každý den po dobu 10 minut.

Nebrání vstřebání vitaminu D opalovací krémy?
Ano. Ale je třeba si uvědomit, že tyto krémy zároveň brání těm nejzávažnějším nežádoucím účinkům UVB záření, jako je poškození DNA, což může být první krok ke vzniku kožního nádoru. Kromě toho v laboratoři prokázaný výrazný pokles hladin vitaminu D (při aplikaci krému s SPF) nebyl pak ve studiích na dobrovolnících tak výrazný. Navíc je tento vitamin možné přijímat i potravou a pomocí doplňků stravy.

Celý článek si můžete přečíst na webu Ústeckýdeník.cz.

Související články

Článek

Péči o pokožku není dobré podceňovat, hrozí nepříjemné komplikace

Článek

Atopický ekzém – příčiny, příznaky

Článek

Atopický ekzém u dětí a léčba

Článek

Impetigo – formy, příznaky a léčba

Novinka

Dermatologická ordinace rozšiřuje nabídku zákroků i metod

Novinka

MUDr. Daniela Vaňousová opět působí v zahraničí

Novinka

Melanoma Day pro klienty CM Vyšetření znamének zdarma

Novinka

Jak dopadl Melanoma Day 2018 v CM?

Článek

Seriál o Novém Zélandu: Systém zdravotní péče

Článek

Soukromé dermatologické praxe na Novém Zélandu

Článek

Dermatologie na Novém Zélandu

Článek

Chemický peeling připraví vaši pleť na jaro a léto

Článek

Melanoma Day: Jen zlomek vyšetřených byl zcela v pořádku

Článek

Mladší vzhled a jemnou kůži poskytne estetická dermatologie, ovšem zákroky musí provést zkušený lékař

Článek

Svrab - přenos, léčba a prevence

Článek

Alergie v létě a projevy na kůži: Rozhovor s dermatoveneroložkou MUDr. Helenou Michalíkovou

Články a novinky

Novinka

Nechte své děti očkovat proti COVID-19 v Canadian Medical

Novinka

Povinnost respirátorů na klinikách Canadian Medical

Článek

Impetigo – formy, příznaky a léčba

Článek

Boj s podzimními neduhy musí mít řád

Článek

Bolesti břicha a jejich příčiny

Novinka

Canadian Medical získalo řadu ocenění za kvalitu

Novinka

Canadian Medical očkuje proti COVID-19 i bez předchozí registrace

Článek

Operace bez nutné hospitalizace – jednodenní chirurgie se stává trendem i v České republice

Novinka

Představení vedoucích lékařů specializací Canadian Medical

Nechte si posílat novinky