Co je cholesterol

Cholesterol je částice tuku v krvi, která hraje důležitou roli v řadě tělesných procesů. Je stavebním prvkem buněčných membrán, součástí některých hormonů, podílí se na tvorbě vitaminu D a je potřebný pro zpracování tuků v těle. Část cholesterolu se do těla dostává stravou, většinu si však organismus vytváří sám v játrech.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací především živočišných tuků nebo zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech. Tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se vyskytnout i u těch, kteří v jídelníčku upřednostňují rostlinné tuky a zdravou výživu.

„Zvýšená hladina cholesterolu může vést k ukládání tukových látek do stěn cév v podobě tukových proužků či plátů a množení hladkých svalových buněk ve stěnách tepen, čímž cévy ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Tento proces se nazývá ateroskleróza. V důsledku těchto změn dochází k omezení zásobení orgánů kyslíkem a k jejich poškození. Onemocnění cév se obvykle projeví až komplikacemi, např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a ischemickou chorobou dolních končetin,“ vysvětluje MUDr. Eva Kašparová, internistka a praktická lékařka z kliniky Canadian Medical, které je součástí zdravotnické skupiny EUC.

Druhy cholesterolu – HDL a LDL cholesterol

Cholesterol se v krvi sám nerozpouští, jeho transport v krevním oběhu je zajištěn prostřednictvím „nosičů“, které nazýváme lipoproteiny. Jsou složeny z tuků a bílkovin.

Rozlišujeme celkem 3 druhy krevních tuků – LDL cholesterol, HDL cholesterol a jednoduché tuky (triglyceridy = TGA). Hodnota celkového cholesterolu v krvi by u dospělého neměla přesáhnout 5,0 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje hodnota od 5,0 do 6,2 mmol/l, nad 6,2 mmol/l jsou hodnoty rizikové.

• LDL neboli low density lipoprotein – je převážně tukový lipoprotein s nízkou hustotou, který cholesterol transportuje krví do tkání. V nadbytečném množství může vniknout do cévní stěny, kde se usazuje v podobě tukových hmot. Lidově se mu říká „zlý“ či „špatný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být pod 3,0 mmol/l. U kardiaků, nemocných s diabetem, chorobami ledvin a ostatních rizikových nemocných by tyto hodnoty měly být až o polovinu nižší.
• HDL neboli high density lipoprotein – je převážně bílkovinný lipoprotein s vysokou hustotou, který pomáhá transportovat nadbytečný cholesterol z tkání do jater, kde se odbourává. Lidově se mu říká „hodný“ cholesterol. Jeho norma je nad 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen.
• Triglyceridy (jednoduché tuky) jsou tvořeny tuky vstřebanými z potravy, slouží jako zdroj energie. Hladinu triglyceridů je vhodné udržovat pod 1,7 mmol/l.

Rizikové faktory vysokého cholesterolu a aterosklerózy

Existuje mnoho rizikových faktorů, které proces aterosklerózy urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem nevhodné stravy bohaté na živočišné tuky spolu s kouřením, obezitou, fyzickou inaktivitou, stresem, vysokým krevním tlakem, diabetem. Nelze opomenout ani roli genetiky.

Léčba vysokého cholesterolu – dieta, pohyb, léky

Usazování cholesterolu v cévách nijak nebolí, vysoký cholesterol zjistí lékař při analýze krve, která se provádí standardně při preventivních prohlídkách.

Základem léčby zvýšeného cholesterolu a triglyceridů je vždy změna životního stylu. A to i v případě, že lékař doporučí léky pomáhající snižovat hladinu krevních tuků. Léčba je zpravidla celoživotní, nelze ji přerušit ani po dosažení cílových hodnot. Pacientům jsou doporučována především tato opatření:

• Nekouřit: Nekuřáctví je základním opatřením k prevenci srdečně-cévních chorob.
• Zbavit se nadváhy: Zredukovat tělesnou hmotnost, zejména břišní obezitu (riziko zdravotních komplikací se zvyšuje při obvodu pasu u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm), snížit energetický příjem a zvýšit energetický výdej.
• Zařazovat fyzickou aktivitu: Pravidelně většinu dní po dobu 30–40 minut aerobně cvičit. Vhodnými činnostmi jsou svižná chůze či nordic walking, běh, plavání, cyklistika.
• Vyvarovat se stresu.
• Změnit stravovací návyky: Zaměřit se na obsah a složení stravy, nepřejídat se, dbát na pestrou stravu, omezit příjem tučných masných a mléčných výrobků, jednoduchých cukrů a soli, preferovat kvalitní rostlinné a rybí tuky, do jídelníčku zařazovat dostatek vlákniny v podobě celozrnného pečiva, zeleniny, ovoce, dodržovat střídmost v pití alkoholu. Mezi vhodné tepelné úpravy stravy patří dušení, vaření, úprava v páře, pečení, grilování bez tuku.

TIP: Jak by měl vypadat vzorový jídelníček pro léčbu vysokého cholesterolu? K snídani si dejte celozrnné pečivo s rostlinnou pomazánkou či obilnou kaši s ovocem a ke svačině třeba bílý jogurt s ovocem, zakysané mléčné výrobky nebo celozrnné pečivo a zeleninu. Také k obědu zařazujte jídla obsahující zeleninu, méně tučné maso a střídejte přílohy. K večeři se výborně hodí saláty nebo zeleninová polévka. Na snížení vysokého cholesterolu pomáhají i bylinky. Pitný režim tak můžete zpestřit čajem z kopřivy, rozrazilu, čekanky nebo řebříčku.

Přírodní léčba vysokého cholesterolu

Vysoký cholesterol nepodceňujte a vždy řešte s lékařem. Přírodní léčbu lze využít spíše jako doplněk k režimovým opatřením či běžným lékům. Sáhnout můžete po doplňcích stravy obsahujících yuccu a lecitin nebo zařadit některé přírodní zdroje přímo do svého jídelníčku. Prospěšné omega 3 mastné kyseliny naleznete v přírodní formě zejména v tučných rybách (losos, tuňák, sardinka, makrela) a ořeších. Vitamin B3 (niacin) najdete kromě doplňků stravy také v játrech, libovém mase, drůbeži, rybách, ořeších, pivovarských kvasnicích, fazolích, hrachu, mléce, vejcích, avokádu či batátech. Ke snížení hladiny cholesterolu přispějete i ochucováním jídel česnekem a kurkumou.      

Farmakoterapie

V případě, že nefarmakologický přístup nevede k dostatečnému ovlivnění rizik, navrhne lékař medikamentózní léčbu.  Nejčastěji používanými léčivými přípravky na snížení hladiny cholesterolu jsou statiny (z moderních preparátů především atorvastatin, rosuvastatin), dále ezetimib, fibráty, pryskyřice, omega 3 mastné kyseliny. Pro vysoce rizikové pacienty jsou k dispozici i vysoce efektivní monoklonální protilátky (inhibitory PCSK-9).

„Léčba statiny je bohužel mezi laickou veřejností spojena s řadou obav a též nepodložených mýtů. Přitom jde o jedny z nejúspěšnějších léků v prevenci aterosklerotického postižení tepen. Každý účinný lék může mít nežádoucí účinky a rizika. Úkolem lékaře je správně posoudit rizika a benefity léčby u konkrétního pacienta právě s ohledem na jeho další nemoci a užívané léky. Léčba se většinou začíná nižšími dávkami, sleduje se jejich tolerance a účinnost a dle odpovědi se dávka upravuje. Řádné informování a poučení pacienta je zásadní pro optimální spolupráci a snížení rizik,“ říká MUDr. Eva Kašparová.

Prevence onemocnění je základ zdravých cév

„Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích. Pokud lékař zjistí zvýšené riziko rozvoje chorob srdce a cév, doporučí svému pacientovi vhodná opatření, aby se riziko minimalizovalo.  Nejúčinnější prevencí je tedy nekouřit, hlídat si tělesnou hmotnost a příjem tuků, vybírat si zejména rostlinné či rybí tuky, dále omezit příjem alkoholu a soli, jíst více ovoce, zeleniny a vlákniny, pravidelně provozovat aerobní fyzickou aktivitu. V případě nutnosti doporučí i odpovídající farmakologickou léčbu, a to zejména u obézních, diabetiků, hypertoniků, kuřáků,“ vysvětluje MUDr. Kašparová.

Hypercholesterolemii je důležité podchytit a intervenovat včas – může spolu s dalšími rizikovými faktory vést k vážnému onemocnění cév, které se následně projeví např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou nebo ischemickou chorobou dolních končetin. V rámci preventivní kontroly hladiny cholesterolu v krvi se můžete obrátit také na odborníky z klinik Canadian Medical.

MUDr. Eva Kašparová, internistka a praktická lékařka z Canadian Medical