- Proč vlastně je krevní tlak – respektive jeho hodnota – pro člověka tak důležitá?

Krevní tlak je výsledkem vzájemného působení srdce coby pumpy a cévního systému, který musí proudící krev pojmout a svou pružností přispět k jejímu proudění. Příliš vysoký krevní tlak vede ke ztrátě poddajnosti velkých tepen.

- A proč je horší mít vysoký krevní tlak, než nízký?

Vysoký krevní tlak je škodlivý vždy, nízký krevní tlak vadí tehdy, když působí potíže-především točení hlavy až omdlévání nebo zvýšenou únavnost.

- Hodnoty krevního tlaku jsou považovány za optimální 120/80, ale u dětí nebo diabetiků, či lidí s onemocněním ledvin, je to jinak a měl by to být alarm, tato hodnota. Čím je to dáno?

Diabetici mají obecně vyšší riziko cévních komplikací (mozková příhoda, infarkt) a často i postižení ledvin. Pro ledviny, jejichž funkce je snížená, je výhodnější filtrovat krev při nižším tlaku. Jinak je úbytek funkce ledvin rychlejší. Protože s věkem se snižuje pružnost tepen a krevní tlak má tendenci stoupat, je na děti a dospívající nutná větší „přísnost“.

- Co vlastně znamená ta vyšší hodnota a co ta nižší (120 versus 80)? Krevní tlak kolísá v průběhu každého srdečního cyklu (stah/ochabnutí).

Vyšší hodnotu naměříme ve fázi vypuzení krve ze srdce (tzv. systola, proto systolický krevní tlak), nižší ve fázi ochabnutí srdečního svalu (tzv. diastola, odtud diastolický krevní tlak).

- Jak je možné, že někdy se vyskytuje vysoká první hodnota, ale ta druhá je v normálu a jak moc je to nebezpečné?  

Může docházet ke zvýšení obou hodnot nebo izolovaně jenom jedné z nich. Nelze říci, že některá z těchto možností je méně nebezpečná než ostatní.

- Jsou přesné měřící přístroje na doma, co si člověk může koupit sám?

Pokud si takový přístroj koupíte v lékárně nebo důvěryhodném e-shopu, je velmi pravděpodobné, že měření bude spolehlivé nejméně v tom smyslu, že odchylka měření v porovnání s přístrojem, který používá Váš lékař, bude konstantní. Pak stačí přinést domácí přístroj do ordinace lékaře a na místě oba přístroje porovnat. Je třeba se vyhnout přístrojům k měření krevního tlaku na zápěstí-jimi naměřené hodnoty jsou hrubě orientační.

- Když někdo nemá doma měřící přístroj, jak často je nutné si nechat krevní tlak přeměřit u lékaře? A je nutné to dělat třeba u malých dětí nebo puberťáků? Ptám se proto, že obézních dětí přibývá...

Krevní tlak je vhodné měřit při každé návštěvě praktického lékaře bez ohledu na její důvod. Frekvence měření závisí na věku a přidružených chorobách. I zdraví senioři by si měli nechat změřit krevní tlak alespoň dvakrát ročně. U dětí jsou kontroly krevního tlaku součástí preventivních prohlídek. Je-li dítě obézní, je třeba na něj pohlížet jako na dítě nemocné a starost o krevní tlak je poté samozřejmá.

- Vysoký tlak na rozdíl od nízkého se léčí medikamentózně. Musí se ty léky brát dlouhodobě – tedy třeba léta nebo se dá krevní tlak upravit i jinak? Slyšela jsem o kardiochirurgických zákrocích...

Krevní tlak se má především alespoň částečně snížit úpravou životního stylu, především snížením hmotnosti a zvýšením pohybové aktivity, dále snížením příjmu kuchyňské soli. Medikamentózní léčba je obvykle dlouhodobá, resp. celoživotní, ale zdravý životní styl může zásadním způsobem snížit množství užívaných medikamentů.

- Mají léky na vysoký krevní tlak nějaké vedlejší účinky? A v kombinaci s čím (jakými dalšími léky) si na ně musí dát člověk pozor?

Léky na snižování krevního tlaku mají, stejně jako jiné léky, i nežádoucí účinky. Skutečně nebezpečné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné. Ty běžnější nežádoucí účinky vymizí po vysazení léku. Rozhodně nedochází k hromadění takových léků v organizmu, vzniku tolerance (s nutností časem zvyšovat dávku) nebo dokonce závislosti. Antihypertenziva patří obecně mezi bezpečné léky.

- Poznám sama na sobě, že mám vysoký krevní tlak? Čeho si všimnout?

Častým, ale nikoliv specifickým příznakem, je bolest hlavy. Dále se může vyskytnout únavnost, točení hlavy, dušnost nebo bolesti na hrudi při námaze. Každý z těchto příznaků by měl být důvodem k návštěvě lékaře a součástí vyšetření bude jistě i kontrola krevního tlaku.

- Co vše může vysoký krevní tlak způsobit? Jaké nemoci, rizika, úmrtí (na co vše), člověku hrozí?

Dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak urychluje aterosklerózu (kornatění tepen), poškozuje srdeční sval, ledviny a případně i mozek. Nejčastějšími komplikacemi hypertenze jsou mozkové mrtvice, ischemická choroba srdeční (typicky akutní infarkt myokardu), srdeční slabost, selhání ledvin. Nutno podotknout, že krevní tlak se často poškozuje cévy „ve spolupráci“ s kouřením, cukrovkou, zvýšeným cholesterolem a obezitou. Je-li hypertenze včas diagnostikována a účinně léčena a nejsou přítomny další rizikové faktory, je riziko výše uvedených komplikací srovnatelné se zdravou populací.

- Poznáte to na první pohled na člověku, že bude mít vysoký tlak? (obezita, zčervenalé tváře, rychlé dýchání...?)

Daleko častěji to na první pohled poznat nelze. To je důvod, proč je vhodné měřit krevní tlak při každé návštěvě praktického lékaře.

- Může u někoho zafungovat "syndrom bílého pláště" a krevní tlak se mu rychle zvýší už jen pouhým pobytem u lékaře? 

Ano, často tomu tak je. Syndrom bílého pláště lze odhalit domácím měření krevního tlaku, kdy jsou hodnoty normální a vysoké hodnoty měříme pouze v ordinaci.

- Může být člověk štíhlý mladý a sportovec, a přesto mít vysoký krevní tlak? 

Ano, je to možné. I sportovci by měli být pravidelně kontrolováni, čím větší je objem tréninkové zátěže, tím častější by kontroly měly být.