Kapavka – přenos, příznaky a léčba

Článek

05. 08. 2022 Urologie

Kapavka patří mezi celosvětově nejrozšířenější nemoci přenosné pohlavním stykem. Nejčastěji se projevuje hnisavým zánětem urogenitálního traktu, konečníku, hrtanu nebo očí. Průběh nemoci se z hlediska pohlaví liší, například u mužů bývá bouřlivější, s typickým hlavním příznakem ve formě hnisavého výtoku z močové trubice. V článku se dočtete o přenosu, nakažlivosti, průběhu, projevech i možnostech léčby kapavky.

Co je kapavka?

Kapavka (gonorrhoea, gonorea) je bakteriální infekce způsobená gramnegativním diplokokem Neisseria gonorrhoeae (bakterie gonokok). Tato bakterie napadá povrch sliznice, kde následně vzniká hnisavý zánět. Kapavka postihuje primárně urogenitální trakt, konečník, nosohltan a oční spojivky. V některých případech se však může infekce rozšířit do celého organismu (diseminovaná gonokoková infekce).

Přenos a nakažlivost kapavky

Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, které patří mezi nejčastější sexuálně přenosné nemoci a podléhá povinnému hlášení a léčbě. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) se objeví 98 milionů nových případů ročně. Přenos kapavky nejčastěji probíhá mezi lidmi kolem 20. roku života. U některých postižených může onemocnění probíhat bezpříznakově – takový průběh je ovšem hlavně u mužů velmi vzácný. Následky kapavky mohou mít negativní vliv na reprodukční schopnost.

Kapavka se přenáší především pohlavně, a to všemi druhy sexuálního styku, včetně análního a orálního. Možný je však i přenos během porodu infikovanými porodními cestami matky na novorozence. Další způsob nepohlavního přenosu (na děti) pak bývá většinou zapříčiněn špatnou hygienou, obzvláště hygienou rukou, vysvětluje MUDr. Helena Michalíková, dermatoveneroložka z Canadian Medical.

Příznaky, průběh a inkubační doba kapavky

Průběh kapavky i jednotlivé příznaky se u mužů, žen i novorozenců liší (viz kapitoly níže). Obecně se však uvádí, že muži mívají bouřlivější projevy a snáze se u nich nemoc diagnostikuje. U žen naopak kapavka může probíhat skrytě.

Inkubační doba kapavky je obvykle 2–14 dnů od rizikového pohlavního styku. První příznaky u mužů se objevují 2–5 dní po nákaze, u žen to trvá déle, a to 4–10 dní, i déle. Tyto údaje se ovšem mohou lišit případ od případu. Jak již padlo, zvláště u žen může kapavka probíhat zcela bezpříznakově, případně s nespecifickými projevy. Tento fakt má pochopitelně za následek snadnější šíření nemoci.

Kapavka u mužů

Mezi projevy kapavky u mužů se řadí hnisavý zánět močové trubice (uretritida), který doprovází řezavá bolest při močení. Zhruba u 90 % mužů se první příznaky objevují už do 5 dní po nakažení. Nemoc se projevuje charakteristickým běložlutavým, až zelenavým hnisavým výtokem z močové trubice. Ústí močové trubice často bývá vlivem zánětu zarudlé. Po čase hojnost výtoku slábne, sekrece se mění na čirou, může postupně vymizet a být přítomna jen zrána jako takzvaná ranní kapka.

Akutní kapavka probíhá u mužů nejdříve v přední části močové trubice (přední kapavka), a není-li léčena, šíří se i do její zadní části (zadní kapavka). Odtud zpravidla postihuje močový měchýř a prostatu. Akutní prostatitidu provází bolest břicha, horečka a nevolnost.

Neléčený zánět se posléze může šířit do nadvarlete, kde způsobuje akutní zánět (epididymitida) projevující se bolestivým zduřením nadvarlete. Kůže šourku postižené strany je zarudlá, horká a oteklá.

Přenosem infekce dotykem z jednoho místa na druhé se může bakterie gonokok dostat též na oční spojivku, kde způsobuje taktéž zánět. Při přenosu kapavky análním stykem se objevuje zánět konečníku se svěděním, výtokem, bolestmi a křečemi. Také orální sex však může být cestou přenosu – tehdy vzniká hnisavý zánět nosohltanu (faryngitida) podobný běžné angíně.

Rozšířením kapavkové infekce do krevního oběhu hrozí rozvoj diseminovaného onemocnění. Kdy se objeví nejprve kloubní bolesti, bolesti šlach a dermatitida, následované lokalizovanou septickou artritidou (nejčastěji kolenní kloub). Možné je postižení i dalších orgánů až septický šok s potencionálně fatálním průběhem.

Kapavka u žen

Mezi příznaky kapavky u žen patří podobně jako u mužů vaginální běložlutavý, až zelenavý hnisavý výtok doprovázený svěděním a zarudnutím. Dále se objevuje pálení při močení, bolest při pohlavním styku a mimomenstruační krvácení. Tyto symptomy jsou způsobené zánětem v oblasti děložního čípku (cervicitida) a močové trubice (uretritida). U žen se příznaky kapavky rozvíjejí zpravidla cca do 10 dní od infikace.

Není-li nemoc včas léčena antibiotiky, zánět se šíří na endometrium dělohy, vejcovody a vaječníky. Vzniká tzv. pánevní zánětlivá nemoc (pelvic inflammatory disease PID), která se může projevovat širokou škálou projevů, od akutních s horečkou a bolestmi podbřišku po jen minimální, občasné, chronické pánevní bolesti. Neléčená kapavka zapřičiňuje možný vznik mimoděložního těhotenství nebo neplodnost v důsledku zjizvení tkání.

I u žen může dojít k přenosu infekce na oční spojivky (dotykem), k zánětu konečníku v případě přenosu análním stykem, k faryngitidě při nákaze orálním sexem, případně k rozšíření kapavkové infekce do oběhu. Nutno znovu podotknout, že minimálně u 20 % nakažených žen probíhá kapavka bezpříznakově.

Kapavka u novorozenců

Kapavka se přenáší také na novorozence, a to průchodem porodními cestami nakažené matky. Následně se u dítěte objevuje hnisavý zánět spojivek. Vzhledem k faktu, že u žen kapavka často probíhá bezpříznakově, miminku se hned po porodu preventivně aplikuje antibakteriální prostředek do spojivkového vaku.

Kromě oboustranného zánětu spojivek jsou novorozenci infikovaných matek ohroženi též gonokokovým zápalem plic, faryngitidou nebo diseminovanou infekcí.

Diagnostika a léčba kapavky

Speciální test na kapavku zatím neexistuje. Ke stanovení diagnózy a k průkazu jejího původce se využívá mikroskopického, kultivačního a PCR testování. Odběr se provádí podle místa předpokládané infekce (tedy např. stěr z močové trubice, výtěr z krku, vyšetření moči apod.). Léčí se antibiotiky, nejčastější v kombinaci s jinými léky, jelikož rezistence gonokokové bakterie vůči antibiotikům celosvětově narůstá.

U nekomplikované, zavčasu odhalené kapavky, je léčba rychlou záležitostí. Komplikované a diseminované infekce se léčí za hospitalizace pacienta jiným antibiotickým protokolem.

Pro zamezení šíření kapavky je nezbytné, aby pacient několik týdnů dodržoval sexuální půst. Jelikož kapavka spadá pod infekční pohlavní choroby, je tedy povinností lékaře každou novou infekci hlásit na krajskou hygienickou stanici. Po celou dobu diagnostiky a léčby je pacient sledován, po uzdravení jsou navíc nutné kontrolní testy, které odhalí, zda byla nemoc skutečně vyléčena. Pro přesnou a spolehlivou diagnostiku je vždy nutné navštívit lékaře.

Prevence kapavky

Jelikož se kapavka šíří pohlavním stykem, nejúčinnější prevencí je sexuální zdrženlivost. Riziko nákazy kapavkou lze taktéž snížit používáním kondomu a uvážlivým výběrem sexuálních partnerů. Základem úspěšné léčby je pak jen a pouze její včasné zahájení, proto je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc již při prvních příznacích. V případě podezření se můžete obrátit také na odborníky z Canadian Medical.

MUDr. Helena Michalíková,

dermatoveneroložka Canadian Medical

Související články

Článek

Představujeme tým urologie a nové přístroje a zákroky

Článek

Urologické zdraví dětí v CMC

Články a novinky

Článek

Které polohy plodu jsou nepravidelné?

Článek

Očkování dětí proti chřipce bez injekce v Canadian Medical

Článek

Co vás čeká ve čtvrtém trimestru?

Článek

Očkování proti chřipce a covid-19 v Canadian Medical

Článek

Chřipka, nachlazení, nebo covid? Jak je rozeznat?

Článek

Otrava houbami: MUDr. Lenka Rudolfová hostem ČRo Dvojka

Článek

MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.: Když vlastní buňky útočí

Novinka

Noví lékaři a specialisté na klinikách Canadian Medical

Článek

Videorozhovor ke Světovému dni srdce

Nechte si posílat novinky