Nestabilita hlezenního kloubu
Článek03. 08. 2018 Ortopedie
Nestabilita hlezenního kloubu nejčastěji vzniká po jeho úrazech. Pacient pociťuje nestabilitu kloubu zejména při chůzi po nerovném podkladě a při sportovní zátěži.
Při úrazech dochází k postižení zevního postranního vazu, který pak přestává plnit funkci stabilizátoru kloubu. Pokud fyzioterapie a další konzervativní terapie nevede k uspokojivému výsledku, je namístě nefunkční vaz zrekonstruovat.
Samotný otevřený operační výkon se provádí v celkové anestesii a typ rekonstrukce vazu se volí podle rozsahu jeho postižení. Rozsah postižení je možné předoperačně zjistit pomocí nukleární magnetické rezonance. Pokud je poškozena přední část postranního vazu, tak jeho pouhé sešití nevede k dobrým pooperačním výsledkům. Proto se na jeho zpevnění používá často povázka šlach na přední straně kloubu (retinaculum) anebo umělé materiály (umělá vlákna). Umělá pevná vlákna se pomocí kompozitních kotviček ukotvují do kostí a jejich napnutí ve směru působení vazu výrazně zlepšují jeho funkci. Celkové zničení postranního vazu na zevní straně hlezna lze zrekonstruovat pouze náhradou šlachovým štěpem.
Důležité je si uvědomit, že nestabilita je často spojená s postižením další části hlezenního kloubu, a proto se často tento otevřený výkon spojuje s jeho artroskopickou revizí hlezenního kloubu.