Spalničky – příznaky, přenos a prevence

Článek

27. 10. 2021

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se velmi snadno šíří a nejvíce ohrožuje malé, ještě neočkované děti. Nemoc může vést k závažným komplikacím a zvlášť u dětských pacientů mívá fatální následky. Přestože existuje bezpečné a účinné očkování, stále dochází k rozsáhlým epidemiím. V článku se dočtete, co spalničky způsobuje, jaké jsou příznaky, jak se léčí a proč je očkování jedinou smysluplnou prevencí.

Co jsou vlastně spalničky zač

Spalničky (latinsky morbilli) jsou extrémně nakažlivé infekční exantémové onemocnění virového původu. Konkrétním původcem je silný Morbillivirus, který pochází z čeledi Paramyxoviridae (stejně jako původce zarděnek a příušnic) a je schopen způsobit obří epidemie (viz část Očkování proti spalničkám). Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk, přičemž spalničky nejčastěji postihují děti předškolního věku, zejména pak na přelomu zimy a jara.

 

Příznaky spalniček a inkubační doba

První projevy spalniček se obvykle objevují 10 až 14 dní po nákaze, nemocný je však infekční již 2 až 4 dny před výskytem vyrážky a až 5 dní po jejím ústupu. Většina (!) nemocných se do 10 až 14 dní zcela uzdraví a následně získá celoživotní imunitu. Onemocnění probíhá v těchto 2 fázích:

  • fáze – horečnaté onemocnění dýchacích cest s kašlem a zánětem spojivek. V dutině ústní se na sliznici v oblasti tváří objevují typicky našedlé skvrny (Koplikovy skvrny).
  • fáze – zde je typický výsev sytě červeného exantému neboli vyrážky (viz foto níže). Nemocný působí schváceně, slabě a velmi nemocně.

 

Příznaky spalniček, které jsou v podstatě totožné u dětí i dospělých, tedy můžeme shrnout následovně:

  • prvotní příznaky podobné nachlazení s rýmou, kašlem a slabou horečkou,
  • drobné, bílé či šedé tečky na dásních a vnitřní straně tváří,
  • zčervenání očí a přecitlivělost na světlo,
  • stoupající horečka (mezi 3. a 7. dnem až ke 41 ⁰C),
  • červená vyrážka přetrvávající 4 až 7 dní (nejdříve na obličeji, pak po celém těle). 

 

Přenos spalniček

Spalničkový virus se šíří kapénkami – při kašli či kýchání nakaženého. Přičemž takové nenápadné kapénky dokážou poletovat vzduchem klidně i několik hodin, zasáhnout různé povrchy a tam se zaťatě držet až 2 hodiny. Jak již padlo výše, nakažený může spalničky přenášet i před a po výskytu vyrážky. Spalničky se mezi neočkovanými jedinci šíří velmi hladce – odhadem může 1 nakažený nemoc přenést na cca 12 až 18 dalších osob.

 

Očkování proti spalničkám

Jedinou reálně účinnou ochranou proti spalničkám je očkování, které existuje od 60. let 20. století a od roku 1969 je u nás součástí povinného očkování. Před zavedením plošného očkování spalničky během dětství sužovaly takřka každého. Očkování značně snížilo výskyt spalniček v Evropě, ale přesto zde z důvodu extrémní infekčnosti a malé proočkovanosti u odpůrců očkování, v některých státech občas vypukne.

V nedávných letech došlo v České republice k několika epidemiím – 2014, 2017, 2018 a k té největší v roce 2019, kdy bylo v ČR zaznamenáno 590 případů spalniček. Hlavním problémem současné situace je pokles proočkovanosti populace způsobený odkládáním či striktním odmítáním očkování. A to i přesto, že v ČR je očkování proti spalničkám povinné a při podání 1. dávky do 18. měsíce od narození dítěte hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Očkování dospělých proti spalničkám tedy hrazené není.

Vakcína MMR je kombinovaná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Je bezpečná, účinná a má jen nepatrné množství lehkých nežádoucích účinků a reakcí jako horečku a zarudnutí/otok v místě vpichu. U některých očkovaných se též může po 7 až 14 dnech po očkování objevit mírná neinfekční vyrážka připomínající tu spalničkovou, která do 3 dnů odezní.

Vakcína se aplikuje ve 2 dávkách – ta první se v evropských zemích podává ve věku od 10 do 18 měsíců, druhou lze podat s odstupem minimálně 1 měsíce od první dávky. V případě hromadné nákazy lze vakcínu MMR podat i v dřívějším věku. Děti ve věku od 6 do 9 měsíců, které se nacházejí v oblasti s vysokým rizikem spalničkové nákazy, případně do takové oblasti cestují, by měly dostat dodatečnou dávku.

 

Léčba spalniček

„Konkrétní léčba spalniček dosud neexistuje. Většina pacientů se uzdraví díky podpůrné léčbě, jakou je např. hydratace a léky proti horečce. V rámci zabránění dalšímu šíření nemoci se zavádí různá karanténní opatření jako zamezení přístupu do školy či práce nakaženému i těm, kteří s ním přišli do blízkého kontaktu, případně nejsou proti spalničkám očkováni,“ vysvětluje MUDr. Petr Žáček, MBA, pediatr a hlavní lékař Canadian Medical.

Jelikož je nemoc virového původu, antibiotika na ni neplatí. Leckdy se však aplikují k léčbě komplikací provázejících bakteriální infekce, které se mohou při spalničkové nákaze objevit, např. pneumonie čili zápal plic nebo infekce ucha (viz níže).

 

Komplikace a rizika při spalničkách

Spalničky jsou tedy nebezpečné hlavně svými komplikacemi při sekundárních bakteriálních infekcích. Celosvětově spalničky patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dětském věku, a to zejména v nerozvinutých zemích. Míra úmrtnosti při spalničkovém onemocnění je 1 až 3 osoby z 1 000 případů, přičemž nejvyšší je u dětí mladších 5 let a u osob s oslabenou imunitou.

Komplikace se mohou vyskytnout u 30 % nakažených dětí i dospělých. Patří mezi ně například zmíněná infekce ucha a průjem. Možné závažnější komplikace spalniček jsou pak tyto:

 

  • Pneumonie (zápal plic) – tato komplikace je zvláště u malých pacientů nejčastější příčinou úmrtí.
  • Zánět mozkové tkáně (encefalitida) – objevuje se zhruba u 1 nemocného z 1 000. Jedná se o závažné onemocnění, které cca u 1 ze 4 pacientů vede k trvalému neurologickému poškození.
  • Subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE) – je velmi vzácně způsobena při přetrvávající infekci spalničkovým virem. Jde o onemocnění, při kterém postupně degenerují nervy a mozková tkáň, přičemž jeho výskyt je pravděpodobnější při spalničkových infekcích v mladším věku. SSPE se obvykle objevuje 7 až 10 let po prodělaných spalničkách. Mezi příznaky patří změny osobnosti, postupné zhoršování duševního stavu, svalové křeče a jiné neuromuskulární příznaky. Na tuto nemoc neexistuje žádná léčba a vždy vede k úmrtí.

Prevence existuje!

Jedinou účinnou prevencí spalniček je tedy očkování, které snižuje počet nemocných i úmrtí – a to i poté, co se nemoc začne šířit. Problém však spočívá v tom, že počet imunních osob (čili úspěšně očkovaných či osob po prodělané nemoci) musí být pro zabránění novým epidemiím alespoň 95 %. Proto je veledůležité očkování u svých dětí neodkládat ani neodmítat, v neposlední řadě i z hlediska potenciálních komplikací a fatálních následků této zákeřné nemoci.

Články a novinky

Novinka

Nově provádíme gynekologické vyšetření - expertní kolposkopii

Článek

Na slovíčko s „Andělem“ MUDr. Patrice Awonseba Baba-Musah

Novinka

Novinky v myCANADIAN: Asistent medikace a kontrola lékových interakcí

Novinka

Nechte své děti očkovat proti COVID-19 u pediatra na klinice AFI

Článek

Jaké jsou nejčastější bolesti a problémy v břišní oblasti a kdy je namístě vyhledat lékaře?

Článek

Chcete skoncovat s kouřením? Hledejte podporu u odborníka

Článek

Povánoční menu – po vydatné vánoční večeři malá změna

Článek

PF 2022

Článek

Doktor v mobilu

Nechte si posílat novinky