Mnoha chronickým onemocněním lze předejít. Spouštěči jsou obezita, špatná životospráva a stres

Článek

04. 03. 2024

"Česká populace se potýká s řadou chronických onemocnění, jejichž příčinou je vedle dědičnosti nebo věku zejména špatná životospráva a obezita. Zvýšené riziko onemocnění jako je vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol nebo cukrovka mohou včas odhalit pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře," říká MUDr. Dalibor Stoszek, vedoucí lékař kliniky AFI Canadian Medical. Právě prevenci proto staví na první místo. Jejich klienti chodí na prohlídky každý rok a absolvují mnohem širší vyšetření, což je základem pro stanovení diagnózy a následnou specializovanou léčbu. Kontinuální komplexní péči napomáhá digitalizace informací o pacientovi a jejich zabezpečené sdílení mezi praktickými lékaři, specialisty i sestrami nejen v rámci klinik Canadian Medical. Právě sdílení informací v digitální podobě snižuje zátěž specializovaných pracovišť, ale především klientů.

Která chronická onemocnění jsou nejčastěji diagnostikována ve vaší praxi?

Aniž bych vycházel ze statistik, bude to nepochybně trio vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a cukrovka. V tomto se od jiných zařízení a praxí asi nebudeme lišit. V našich klinikách pak specificky zaznamenáváme také rostoucí výskyt psychických potíží, zejména úzkostí, depresí a poruch spánku.  Velké množství lidí pak trápí bolesti zad.

Jaké jsou hlavní příčiny vzniku těch nejrozšířenějších chronických onemocnění?

Prvně jmenované jsou, kromě věku a genetiky, nepochybně spojené s nesprávnou životosprávou a obezitou. Ty druhé, společně s obecně vyšším napětím ve společnosti, jsou dány spektrem našich klientů, kteří jsou často výkonově nastavení a pod velkým tlakem.  A bolesti zad jsou kombinací obojího. Když to přiblížím na příkladu, mnoho klientů se objednává „s plotýnkou“, ale ty jsou jen okrajovou příčinou. Většina problémů se zády je výsledkem vadného držení těla anebo pracovní polohy.

Jaký je vliv genetických faktorů na predispozici k chronickým onemocněním, a jak to ovlivňuje diagnostiku a léčbu?

Dotaz na výskyt sledovaných nemocí (především nádorů, vysokého tlaku, cholesterolu, cévních onemocnění a cukrovky) je součástí vstupního vyšetření praktickým lékařem a aktualizuje se při každé preventivní prohlídce. Nádorová onemocnění jsou dědičná spíše vzácně, kolem 5 – 10 %. U žen jsou to typicky nádory prsu a gynekologické nádory, u obou pohlaví nádory tlustého střeva. V tomto případě indikujeme vyšetření v genetické ambulanci společně s dalšími kroky, například ultrazvuk prsů nebo vyšetření stolice na skryté krvácení, případně preventivní kolonoskopii v mladším věku než se doporučuje u nerizikové populace. Silná genetická zátěž je rovněž u cukrovky 2. typu, tedy té, která vzniká ve vyšším věku a je spojena s obezitou. V případě, že tuto informaci máme, snažíme se hodně aktivně řešit především nadváhu nebo obezitu. Pokud mají cukrovku oba rodiče, je v podstatě jistota, že ji budete mít také. Ale je velký rozdíl, zda ve 40 nebo 60 letech. Ten rozdíl udělá práce s životosprávou a především váhou. U rodin s častými cévními příhodami v mladém věku (infarkt myokardu nebo mrtvice) je potřeba pátrat po vrozené poruše metabolismu cholesterolu.

Má smysl nechat si udělat v případě rodinné zátěže genetické testy?

Jak už jsem zmínil výše, pacienty s podezřením na nádorová onemocnění, především prsu, vaječníků a tlustého střeva, posíláme do genetické poradny nebo onkologického centra, kde provádějí genetické konzultace. Jedince s podezřením na geneticky podmíněnou vysokou hladinu cholesterolu posíláme do center preventivní kardiologie nebo lipidových center, kde udělají podrobnou analýzu a případně doporučí i vyšetření širšího příbuzenstva.

Jaký vliv mohou mít životní styl a stravovací návyky na vznik a průběh chronických onemocnění?

Zcela zásadní. Správná životospráva je nicméně téma na několik hodin nebo knih, obávám se, že nejsem schopný jej tady dobře popsat. Nejdůležitější je ale najít v sobě odvahu s životosprávou něco změnit. Mí kolegové praktici jsou v tomto tématu dostatečně vzdělaní a vědí, kam případně pacienta nasměrovat. Součástí našeho týmu je mimo jiné i nutriční specialista a psycholog.

Můžete popsat, jakým způsobem se chronická onemocnění mohou vzájemně ovlivňovat, a jak to ovlivňuje celkový zdravotní stav pacienta?

Jako příklad bych uvedl obezitu. Nejedná se v žádném případě jen o kosmetický a už vůbec ne izolovaný problém. Obezita vede ke zvýšenému krevnímu tlaku, cholesterolu a cukrovce. Každá z těchto tří nemocí samostatně, tím spíše v kombinaci (která je v podstatě pravidlem), vede k extrémnímu riziku infarktu, mrtvice nebo selhání ledvin. Obézní lidé mají problémy s klouby a zády, což v jistém stupni ztěžuje možnost zhubnutí. Zhoršuje se imunita, průběhy infekcí jsou vážnější, rekonvalescence delší, následky například Covidu nebo chřipky těžší. Neustálý pocit nemoci vede k problémům s psychikou a spánkem, což je samo o sobě dalším nezávislým rizikovým faktorem srdečně cévních onemocnění. A to máme „jen“ obezitu. A s ohledem na pandemii obezity máme zaděláno na nepředstavitelně vážný problém.    

Jaké prevence a screeningové metody doporučujete pro snížení rizika vzniku nejčastějších chronických onemocnění?

Základní je chodit na preventivní prohlídky ke svému praktikovi. Ze zákona jsou doporučené ve dvouletých intervalech, což by mělo ve většině případů stačit. V Canadian Medical je všem klientům děláme v intervalech ročních, neboť preventivní medicínu stavíme na první místo. Součástí těchto prohlídek je jednak aktualizace všech důležitých dat o pacientovi, tzv. anamnéza, a dle věku a rizik pak další vyšetření. Jako příklad uvedu odběr krve na vyšetření cukru, cholesterolu, močové analýzy, ve 45 letech u žen odeslání na mamografii prsů, od 50 let vyšetření stolice na skryté krvácení a mnoho dalších. Základ je stanovený zákonem pro všechny. Naši klienti mají rozsah vyšetření mnohem širší tak, abychom zjistili co nejvíce informací, ale současně pacienta nezatížili nadbytečnými vyšetřeními.

Jak se vypořádáváte s komorbiditami u pacientů trpících více než jedním chronickým onemocněním?

To je praktikův denní chleba a jeho nejdůležitější role v péči o pacienta. S tím, jak se prodlužuje délka života, stoupá počet těchto tzv. polymorbidních pacientů. U praktika by se měly scházet všechny informace, které třídí, dává do souvislostí a hlídá si například léky, které se společně nemají užívat. Český systém je typický tím, že pacient může bez omezení a kontroly navštěvovat tolik specialistů, kolik chce. A tím že nemáme digitalizovanou dokumentaci, jako praktik o tom mnohdy ani nemám tušení.

Co je podle Vás řešením?

V Canadian Medical máme jednak praktiky, kteří ke specialistům neposílají zbytečně, ale hlavně sdílíme všechna data v jednom systému. To významně snižuje riziko nežádoucích lékových interakcí a opakovaných vyšetření.

Jaké jsou aktuální trendy v léčbě chronických onemocnění?

V léčbě se například uplatňují aplikace umožňující monitorovat a vyhodnocovat některé tělesné funkce. Očekává se obrovský nástup umělé inteligence, jen toto je téma na celý článek. Otázku nelze obsáhnout v jedné odpovědi, ale jako příklad uvedu chytré hodinky. Je poměrně velké množství pacientů, které vyšetřujeme pro tzv. palpitace, tedy pocity rychlého nebo nepravidelného tepu. Problém je, že jsou často prchavé, trvající sekundy nebo minuty a v okamžiku příjezdu záchranné služby nebo vyšetření v ambulanci jsou pacienti bez potíží, EKG v normě. Ani 24hodinové monitorování se nemusí trefit do okamžiku potíží a trvá nejistota, zda se nejedná o poruchu rytmu, která by se měla léčit. Tady nám chytré hodinky s funkcí monitorace EKG udělají skvělou službu, neboť „natočí“ EKG křivku v okamžiku potíží v dostatečné kvalitě ke zhodnocení závažnosti nálezu. Můžou tedy pomoci ke správné léčbě nebo (většinou) uklidnit pacienta, že se jedná o naprosto neškodný pocit.

Jak jsou na tom vaše zařízení s digitalizací? Musí vaši pacienti chodit od lékaře k lékaři se složkou vytištěných lékařských zpráv?

Canadian Medical má na svých klinikách drtivou většinu specializací. Veškerá vyšetření, která proběhnou u našich praktiků nebo specialistů, sdílíme v digitální formě, a jsou lékařům i sestřičkám k dispozici pro návaznou péči.  Také většina vyšetření, která probíhají v okolních zařízeních, například fakultních nemocnicích, jsou v našem systému k dispozici. Obrovskou výhodou je naše aplikace myCANADIAN, kde může klient procházet své výsledky, nálezy, lékařské zprávy a současně také recepty.

Jak podporujete pacienty v jejich úsilí o sebekontrolu a samostatné řízení svého zdraví při životě s chronickým onemocněním?

Jedna z největších výhod našich lékařů je dostatečná časová dotace na pacienta. Ve většině případů máme čas na to, abychom pacientovi řádně vysvětlili vše, co potřebuje vědět jak k léčbě, tak k prevenci. Snažíme se o anglosaský přístup k pacientovi. To znamená, že má od lékaře dostat maximum informací, mít možnost se zeptat, aktivně se podílet na léčbě a mít právo se informovaně rozhodnout.  Zahraniční klientela je na tento přístup zvyklá a očekává jej a nepochybně jej oceňují i čeští klienti.

Dr. Dalibor Stoszek, praktický lékař a vedoucí lékař kliniky AFI 

Články a novinky

Novinka

Připravujeme: Nové pracoviště cévní chirurgie

Článek

Jak vyzrát na křečové žíly? Pohybem i kompresními podkolenkami

Článek

MUDr. Lenka Rudolfová: Důležitá preventivní vyšetření pro ženy nad 45 let

Článek

MUDr. Tomáš Chmelenský: Rakovina prostaty a varlat každoročně postihne na 8 000 mužů

Článek

Výsledky průzkumu: Klienti nás chválí a doporučují svým blízkým

Článek

Jarní alergie potrápí až čtvrtinu obyvatel. Příznaky nepodceňujte

Článek

Prevencí si ušetříte čas, bolest i finance, říká stomatolog

Článek

Psycholog radí: Jak přežít nakupování s malými dětmi

Novinka

FOTONA: Estetické a léčebné ošetření pokožky

Nechte si posílat novinky