Nevyřešený partnerský vztah či neschopnost jej navázat, dlouhodobá nevěra nebo výrazná životní změna jako narození dítěte či stěhování, to je jen zlomek faktorů, které může lidský mozek ve snech přetavit do nočních můr.

Nebo také nedostatek peněz – lidé s nejnižšími přijmy mívají dle vědců 2,3krát větší pravděpodobnost děsivých snů oproti boháčům. Ve snech se ale mohou více trápit i lidé nadměrně pracující. Mezi nejčastější noční můry se řadí pád z výšky, pronásledování, ochrnutí, ztráta blízké osoby či nedokončená práce.

Pacienti často zmiňují i napadení zvířaty, jedna z trpících žen popsala opakující se sen, kdy ji pokouše cizí vlčák, ona se v tu chvíli začne bránit cihlou, kterou ho „rozšmelcuje“ na krvavou kaši, z níž nakonec koukají jen zuby.

Co říká snář? Ve snu je prý důležitější napadající zvířata, která symbolizují lidské pudy, spíše ochočit než ubít. Zabití znamená naprosté potlačení pudů, ochočení jejich zvládnutí.

Snáře také často zmiňují, že nestihnutí dopravního prostředku znamená, že dotyčný má ještě dost času. „Je přirozené, že lidé chtějí hledat smysl a význam ve svých nočních můrách, snažit se jim porozumět a vyřešit je. Byla bych však opatrná a doporučila odborníka, který vás procesem provede,“ říká psycholožka Kateřina Halfarová ze sítě klinik Canadian Medical.

Se stěhováním přišly hrůzy

Sama se věnuje pacientům trpícím na noční můry. Jak říká, mezi nejhorší, které jí vyprávěli, patří noční útěky před nebezpečím na širém a dramaticky rozbouřeném moři. „To je pro mne velmi děsivá představa. Pokud vám takové sny začínají nepříjemně ovlivňovat život, opakují se, máte pro ně strach z usnutí nebo se nemůžete plně soustředit na jiné aktivity, je třeba zpozornět,“ radí s tím, že současný přístup léčby nočních můr je zaměřený na kombinaci psychoterapie a farmakoterapie.

Noční můry se také objevují s výraznou životní změnou. Jiná žena popsala situaci, kdy se přistěhovala k příteli do jeho bytu. Předtím tam spala po celý rok mnohokrát, když ale natrvalo pustila svůj nájem, objevily se děsivé sny každou noc. „Zdálo se mi, že jsem byla nedaleko v Lidlu a nějaký chlap mi píchl injekci, hrozně se tomu smál. Jindy zase, že se k nám vloupali sousedi, otrávili mi křečka a rozstříhali mi oblečení. Jinou noc jsem byla znásilněna, další se zase pořezala v parku o natažený vlasec, další noc mě někdo bodl na zastávce do ledviny a ostatní lidé dělali jakoby nic,“ vyprávěla žena. Těsně před tím, než se ve snu blížila její smrt, se vždy probudila. Ráno pak byla dost unavená a necítila se psychicky v pořádku.

Může si člověk před děsivými sny nějak pomoci už tím, co cítí v bdělém stavu? „Noční můry se mohou vztahovat k minulosti nebo budoucnosti. Je dobré si uvědomit, zda v životě nemám třeba nedořešenou traumatickou vzpomínku, či aktuálně neprocházím náročným obdobím, kde pocity stresu, úzkosti či bezradnosti převládají nad pocity spokojenosti,“ radí psycholožka a dodává, že je možné si obsahy již zažitých nočních můr také propojovat.

Úzkostným snům lze i předcházet. „Obecně lze doporučit věnovat čas sám sobě, učit se relaxovat, odpočívat aktivně i pasivně, meditovat. Avšak také pracovat se stresem, zátěží a řešit obtížné každodenní problémy. Také lze doporučit se před spánkem věnovat spíše aktivitám zklidňujícím a zaměřit se na kvalitní spánek a jeho přípravu,“ uzavírá expertka Kateřina Halfarová.

Jsou předzvěstí demence?

Na noční můry se zaměřují i vědci a lékaři, ti z univerzity v britském Birminghamu přinesli loni na podzim převratný objev. Týkal se souvislosti nočních můr a rozvoje demence. Závěr je jednoznačný – lidem ve středním věku, kteří často trpí nočními můrami a děsy, hrozí za několik let rozvoj degenerativních onemocnění, ztráta paměti a demence.

„Dnes existuje jen velmi málo ukazatelů rozvoje demence, které můžeme identifikovat už ve středním věku. Právě špatné sny mohou ukázat na vysoké riziko rozvoje demence, díky nim ale máme i možnost nemoci zpomalit,“ řekl doktor Abidemi Otaiku z Centra pro zdraví lidského mozku, které je součásti univerzity v Birminghamu. „To, že úzkostné sny nebo noční můry mohou být spojeny s rizikem demence, jsme prokázali úplně poprvé,“ dodal Otaiku.

Studie zkoumala více než než 600 dospělých mužů a žen ve věku 35 až 64 let, dále pak 2600 dospělých ve věku 79 let a více. Všichni byli na počátku výzkumu bez diagnostiky demence, sledování probíhalo několik let.

Se závěry britských vědců souhlasí i Kateřina Halfarová. „Právě vyšší frekvenci nočních můr zmiňuje studie jako důležitý faktor. Na to lze reagovat možností vyhledání odborné pomoci již v počátku obtíží, což by mohla být dobrá prevence onemocnění v pozdějším věku," uzavírá psycholožka.

Mgr. Kateřina Halfarová, LL.M. psycholožka Canadian Medical