Trocha teorie na začátek

Obecně se pod pojmem porucha imunity vnímá ta část imunity, která nás chrání proti běžným cizorodým látkám tak, aby po jejich průniku do našeho organismu nevznikla choroba. Imunita je ovšem oblast neobyčejně široká. Na jedné straně jde o reakci po průniku mikroorganismů (mikrobů, bakterií atd.) do těla. Na straně druhé stojí jakýsi opak imunity v podobě alergií, kdy organismus reaguje stupňovanou nepřiměřenou reakcí proti antigenům, jež obecně škodlivé nejsou (pyl, prach aj.). Extrémem je pak antiimunita, tedy stav, kdy reagujeme proti antigenům svého organismu, jako by to byly látky našemu tělu nepříslušející.

U nejmenších dětí může imunitu ovlivnit i způsob porodu

Zatímco u dospělých je imunita plně vyvinutá, u dětí se po narození teprve vyvíjet začíná. Novorozenci jsou jako nepopsaný list, jehož první řádky se v souvislosti s imunitním systémem začínají psát už během porodu – tím, jak je dítě vystavováno antigenům při průchodu porodním kanálem a dostává se s nimi do přímého kontaktu.

V prvních měsících života je miminko ještě chráněno protilátkami, které má v krevním oběhu z organismu své matky. Ty pak postupně mizí a dítě si začíná vytvářet své vlastní protilátky proti jednotlivým antigenům poté, co s nimi přichází do kontaktu. „Proto je například tak velmi důležité, aby byl porod veden klasickým postupem, kdy už při průchodu porodním kanálem dochází ke kolonizaci sterilního zažívacího traktu dítěte fyziologickou florou porodních cest matky, což u dětí rozených císařským řezem není. Porod císařským řezem má trvale rostoucí trend, kdy máme daleko víc dětí, které se narodily císařským řezem, než které se narodily spontánně. A s tím souvisí to, že primární kolonizace jejich zažívacího traktu není úplně fyziologická, a pokud není dítě navíc plně kojeno, má pak trochu odlišnou strukturu, než mají děti, které se narodily normálně,“ uvádí pediatr Canadian Medical MUDr. Petr Žáček.

Děti narozené sekcí a nekojené, mající víceméně odlišnou bakteriální floru v zažívacím traktu od plně bifidogenní, mohou tedy být poněkud znevýhodněné, co se týče dalšího rozvoje imunitního systému, a to zejména z pohledu rozvoje alergií. Tento „deficit“ je podmíněn tím, že v jejich zažívacím traktu dochází opožděně k osídlení převažujícími laktobacily, které tam mají správně primárně být. Jejich tzv. bifidogenní flora je často poněkud jiná než u ostatních dětí. „Děti narozené císařským řezem mají pak vyšší riziko sensibilizace inhalačními alergeny a bronchiálního astmatu než děti porozené vaginálně. Riziko je potencováno v případě rodičů alergiků,“ dodává MUDr. Žáček.

Ve školkovém období je zvýšená nemocnost do jisté míry nutná

Nástup do školky znamená v životě dítěte významný mezník z mnoha důvodů. Mimo jiné i z pohledu vývoje imunity, neboť přechodem z víceméně uzavřeného prostředí rodiny do kolektivu je dítě najednou obklopeno mnoha novými zárodky infekčních chorob, se kterými se doposud nesetkalo. Jde tedy o období, kdy děti bývají více nemocné, nicméně záleží na tom, do jaké míry má dítě vyvinutý imunitní systém. Jestliže je vyvinutý dobře, je u něj nemocnost mnohem menší. Pokud má sníženou imunitu, je daleko vnímavější k infektům a onemocní častěji.

Pozitivní zprávou je, že díky prodělaným nemocím se imunita u dětí vyvíjí. „Imunita je přirozeně silná tak, aby když přijdeme do kontaktu s virovým, bakteriálním či jakýmkoli jiným infektem, tak jsme na něj reagovali, nemoc prodělali, ale nepodlehli jí a získali jsme tím na dané onemocnění imunitu.  Při opakovaném setkání a stejné antigenní struktuře (například v případě planých neštovic), aby onemocnění díky navozené imunitě již neproběhlo.  Samozřejmě něco jiného je to v případě kontaktu s onemocněním majícím poněkud pozměněnou antigenní strukturu – například v případě chřipky, kdy každý rok v chřipkové sezóně je antigenní složka trochu jiná a antigen chřipkového viru je trochu odlišný. Onemocnění pak proběhne znovu. Totéž se týká běžných bakterií způsobujících častá onemocnění, a to nejen v dětském věku, například streptokoků,“ vysvětluje MUDr. Petr Žáček.

Kdy mají rodiče zpozornět?

Obecně lze říci, že porucha imunity se projevuje zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu, mnohdy s komplikacemi. Jako typický příklad poruchy imunity se může jevit dítě se zvětšenou nosní mandlí, jenže „zvětšená nosní mandle není poruchou imunity. Primární příčinou není oslabená imunita, primární příčinou je mechanická překážka v nosohltanu, která je živnou půdou pro bakterie se všemi důsledky,“ zní vysvětlení pediatra Petra Žáčka.

Imunitní systém se chronickou neléčenou nezvládanou infekcí oslabuje a tím dochází k celkovému oslabení organismu. „Určitě bych zpozorněl, pokud dítě prožívá více než šest akutních infektů během půl roku, tedy je nemocné jednou měsíčně, vždy po dobu týdne až deseti dnů. V takovém případě bych přemýšlel o imunologickém vyšetření. Dobré by bylo navštívit pediatra, který bude mít dostatek času, aby se rodičům a dítěti věnoval, rozebral s nimi anamnézu, jak se nemocnost u dítěte vyvíjela, zda pravidelně chodí na prevenci a v případě infektů k lékaři,“ popisuje MUDr. Žáček. Speciálními vyšetřeními se pak lze dobrat příčiny nemocnosti a nasadit vhodnou léčbu.

Jak u dětí imunitu podpořit?

„Obecná obranyschopnost organismu souvisí s tím, jak je dítě živené a otužované, v jakém prostředí se pohybuje – zda nejde o znečištěné prostředí, kuřáctví v rodině atd. To vše ovlivňuje nespecifickou imunitu. Pokud jakýkoli člověk žije v hodně znečištěném prostředí, jeho primární obrana je poškozená a to usnadňuje virům a bakteriím pronikání do organismu. Celkové oslabení, když prochladnu a nejsem otužilý, vede k dalšímu průniku infektů. Pak se zjišťuje, že je snížená specifická imunita, ať už protivirová, nebo protilátková. Řešením je následná podpora medikamenty,“ uvádí pediatr Petr Žáček.

Preventivně lze obzvlášť v zimních měsících imunitu u dětí podpořit rostlinnými preparáty, například deriváty různých hub, rostlin nebo droždí dle doporučení zkušených dětských lékařů. Nezanedbatelnou roli hraje i vhodná a dostatečná strava a doplňování vitaminu D. Ten má vliv nejen na růst, ale též na imunitní systém v obdobích, kdy je málo slunečního svitu, což platí jak u dětí, tak i u dospělých.

MUDr. Petr Žáček, MBA, pediatr Canadian Medical