Jakmile si během léta začne potomek stěžovat na bolesti v krku, vždycky je zapotřebí rozlišit, zda vůbec jde o infekční onemocnění, jaké jsou další příznaky a jak vlastně potíže začaly. Důležité je i to, zda se projevily náhle nebo se stav mění jen pomalu. Někdy může být za bolestí v krku alergická reakce, což mnoho lidí vůbec nenapadne. Projevuje se především škrábáním a může to být první příznak tohoto druhu potíží – například po konzumaci jídla, které přitom člověku do této doby nijak nevadilo.

Viry versus bakterie

Pokud lékař dospěje k závěru, že jde o infekci, je třeba rozlišit, zda jsou potíže virového nebo bakteriálního původu. V prvním případě stačí většinou léčit příznaky, u bakteriální infekce bývá potřeba nasadit antibiotika.

Rozhodnutí někdy není jednoduché ani pro zkušeného zdravotníka. Naštěstí existuje několik kritérií, jimiž se může řídit: pokud má dítě horečku, zvětšené uzliny, bolest v krku je velká a celkově se necítí dobře, bude to pravděpodobně bakteriální infekce a je na místě zvážit nasazení antibiotik. Někdy je rozumné pro jistotu provést výtěr z krku, aby se antibiotika v nejednoznačných případech nenasazovala zbytečně. Pokud se prokáže streptokok, jde o klasickou angínu.

Roli může sehrát i CRP vyšetření z malého vzorku krve odebraného z prstu dítěte, ale někdy se počínající bakteriální zánět projevuje pouze lokálně a pak nejsou hodnoty zjištěná na základě tohoto vyšetření vysoké. Přesto může být vhodné a potřebné nasadit antibiotika.

Navíc se může stát, že někdo trpí pouze bolestí v krku, celkové příznaky ho netrápí, a přesto streptest, který se rovněž dá rychle provést v ordinaci, ukáže, že má v krku streptokoka. Potvrdit to rovněž může výtěr z krku a kultivace vzorku.

Léto s sebou přináší bolestivou herpetickou angínu

Bolestí v krku se projevuje i velká skupina virových onemocnění včetně herpetických. Obraz může na první pohled vypadat podobně jako angína, ale pokud vidíme spíše puchýřky, typicky na patře, je to herpetická angína. Hodně bolí, dítě velice obtížně polyká, a odmítá proto jíst i pít. Přímá léčba přitom neexistuje. Kvůli herpetické angíně může malé dítě skončit na infúzích v nemocnici, protože jinak ho není možné zavodnit a zajistit mu dostatečný přísun kalorií. V letních měsících přitom jde o onemocnění poměrně časté.

Tady by naopak mohlo CRP vyšetření z kapky krve z prstu pomoci, protože ačkoli nález v krku je dramatický, nízké CRP dokládá, že to není bakteriální infekce.

Puchýřky v ústech a na dlaních a ploskách nohou jsou ovšem jiným případem. Jde o typické příznaky onemocnění, kterému říkáme syndrom ústa-ruka-noha. Nejde o nic závažného, většinou postihuje děti předškolního věku, mezi nimiž se snadno šíří a samo spontánně odezní během několika dní, aniž by byla potřeba nějaká léčba.

Zmrzlina za angínu nemůže, pokud k ní nemá dítě sklony

Běžné škrábání v krku se dá bez problémů zvládnout pomocí domácí léčby, kterou je možné vést podle preferencí rodiny – někdo dává přednost různým tabletkám z lékárny nebo sprejům, pomáhá také kloktání, Priessnitzův obklad krku nebo třeba pití šalvěje.

Mimochodem zmrzlina angínu nezpůsobuje, stejně jako nikdo nenastydne jen proto, že šel málo oblečený ven, když byla zima. Ale může napomoci rozvoji choroby, pokud měl potomek oslabenou imunitu, někdo je k letním bolestem v krku náchylnější. Prochladlý krk se pak hůře brání infekce a bakterie nebo viry se mohou množit.

Co potřebujete vědět o bakteriální angíně:

• Jde o zánětlivé onemocnění krčních mandlí, způsobené bakterií.
• Typickým původcem je streptokok.
• Přenáší se kapénkami a to aniž člověk kýchá a podobně, inkubační doba jeden až tři dny.
• Krom bolestí v krku, které ztěžují polykání, se projevuje také zvětšenými uzlinami, zvýšenou teplotou, až horečkou, bolestmi břicha, celkovou schváceností.
• Účinnou léčbu představují antibiotika a klid na lůžku.

Oproti tomu bolest v krku virového původu:

• Znamená soubor více druhů onemocnění.
• Patří sem bolestivá herpetická angína stejně jako běžné nachlazení projevující se spíše škrábáním než bolestí při polykání.
• Také mononukleóza, která se přenáším především líbáním a pro níž je typické mimo jiné velké zvětšení mandlí.
• Přímá léčba neexistuje, mírní se příznaky, v případě mononukleózy je třeba dle míry závažnosti držet i jaterní dietu.
• Inkubační doba záleží na původci, typicky jde podobně jako u bakteriální angíny o dny.
   

Barbara Taušová – specialistka na pediatrii. Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.