Jarní alergie potrápí až čtvrtinu obyvatel. Příznaky nepodceňujte
Článek07. 03. 2025
V České republice žije více než 2,5 milionu alergiků. S blížícím se jarním obdobím a nástupem pylové sezóny začne „trápení“ s alergickou rýmou až čtvrtině Čechů. Mnoho lidí však své příznaky podceňuje a mylně je přisuzuje nachlazení. Neléčená alergie ale může vést až k průduškovému astmatu. Odhaduje se, že počet alergiků bude stoupat – podle dat bude v roce 2025 více než 50 % Evropanů trpět nějakou formou alergie. Diagnostika onemocnění je přitom rychlá a jednoduchá.
Jarní sezóna klepe na dveře, ale alergici ji příliš neocení, ba naopak. Mezi nejčastější příznaky, s nimiž se v tomto období potýkají, patří svědění těla, vodnatá rýma nebo kýchání. Velmi často se může přidat i zánět spojivek. Pacienty dokáže potrápit také teplota, únava a vyčerpání. Podle průzkumu vnímají alergii jako obtěžující až 2/3 Čechů. V Evropě se s touto nepříjemnou diagnózou setkalo až 150 milionů lidí. Pro porovnání – například v Německu se s alergií léčí 30 % osob, ve Velké Británii je to téměř polovina obyvatel.
Alergie není banální onemocnění
„Alergie je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému. Zpočátku si ji mnoho lidí může plést s nachlazením, a tak většina pacientů přichází na cílené alergologické vyšetření pozdě. Mezi typické příznaky se řadí zarudnutí pokožky, svědění kůže a očí i otoky. Proto alergii nedoporučuji v žádném případě přecházet – v nejvážnějších případech může nastat až život ohrožující stav – anafylaktický šok,“ varuje MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie a imunologie Canadian Medical, a dodává: „Významnou roli hraje i rodinná anamnéza. Pokud jsou oba rodiče alergici, šance, že se s ní bude léčit i jejich potomek, je více než 50%.“
Nejčastější alergie a alergeny
- Alergie na pyl neboli inhalační alergeny – pylové alergie se vyskytují zejména na jaře a v létě, kdy rostliny kvetou a pyl se přenáší ve vzduchu. Může jít např. o pyly trávy, obilí, keřů či stromů. Pyly květin (kromě pampelišek) alergie zpravidla nezpůsobují.
- Alergie na roztoče a prach – roztoči se vyskytují zejména v matracích, prostěradlech, kobercích a závěsech. Daří se jim hlavně ve vlhkém nevětraném prostředí.
- Alergie na plísně – také jim vyhovuje vlhko a nevětrání, bývají např. pod obklady, za skříněmi, v potravinách i na stěnách.
- Alergie na srst a zvířata – nejčastěji to bývají psi, kočky, ale též králíci, koně a exotičtí ptáci. Alergenem pak může být jejich srst, kůže či sliny. Velký podíl alergenů se nachází v kočičích slinách, častým spouštěčem je i hmyzí bodnutí (včelí, vosí, vzácněji např. komáří).
- Potravinová alergie – existují specifické potraviny, jejichž složky mohou vyvolat alergickou reakci, nejčastěji to bývá mléko a mléčné výrobky, arašídy, ryby, mořské plody, lepek, pšenice, celer, sója či vejce.
- Alergie na antibiotika a léky – alergie mohou způsobit jakékoliv léky, nejčastěji však antibiotika, dále barbituráty a lokální anestetika.
Konkrétní druhy alergií se pak dělí na sezónní a celoroční neboli chronické.
Pylové alergeny jsou nejrozšířenější
Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno, na svědomí posléze mívají takzvané inhalační alergie. Zdrojem pylu jsou zejména trávy, obiloviny, stromy a byliny. „Pylové neboli inhalační alergie se do těla dostávají skrze dýchací cesty. Jejich závažnost souvisí s koncentrací pylu. Jedná se o velmi nebezpečné formy alergie, jelikož se mohou rozvinout až v astma. Naštěstí jsme schopni pomocí alergologických testů včas určit diagnózu a pacienta začít léčit. Léčba závisí na konkrétním druhu alergie a její intenzitě,“ přibližuje MUDr. Martin Hospodka.
Prevence
Nejúčinnější prevencí je vyhýbat se alergenům zcela, což ovšem ne vždy lze. V boji salergií na prach či roztoče jsou tedy vhodné nanovlákenné lůžkoviny i čističky vzduchu, případně odstranění závěsů a koberců.
Při alergii na plísně je dobré často větrat a udržovat vlhkost v normě. Pomůže např. vlhkoměr či odvlhčovač vzduchu. Na pylové alergie pomáhá ochrana očí brýlemi. Taky se doporučuje častější mytí rukou a vlasů, v nichž se pyl snadno uchytí. Vyplatí se též výměna oblečení po příchodu domů.
Pokud se u vás či vašich dětí objeví alergická reakce, je vhodné podstoupit komplexní alergologické vyšetření pro určení vyvolávajícího alergenu, léčby a režimových opatření.
I přesto, že genetické predispozice hrají velkou roli, můžeme i my sami ovlivnit, zda se s alergií budeme léčit. Mezi rizikové faktory rozvoje onemocnění totiž patří i kouření, obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo nezdravá strava.

MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie a imunologie Canadian Medical