Císařský řez je velmi starou operací, kterou znali zřejmě již staří Egypťané. První císařský řez v historii, při němž přežila současně matka i dítě, byl pravděpodobně proveden roku 1337 v Praze. 

V současnosti je císařský řez nejčastěji prováděnou porodnickou operací a pravděpodobně je i nejčastější břišní operací vůbec. Jeho frekvence činí v České republice okolo 25 % všech porodů. V perinatologických centrech, kde jsou soustřeďovány rizikové těhotné, se provádí obvykle více než 30 % císařských řezů, v ostatních porodnicích kolem 10 %. 

Indikace k císařskému řezu

Obecně se provedení císařského řezu rozlišuje na plánované a neplánované (tzn. akutní), i u neplánovaných indikací je nutný souhlas rodičky. Císařský řez je pro matku šestkrát rizikovější než samovolný porod. Proto se císařský řez v České republice neprovádí „na přání“ rodičky. Důvodem pro císařský řez je pouze ohrožení zdraví matky, či dítěte, nebo obou současně. Aby mohl být císařský řez proveden, musí být splněna jedna důležitá podmínka - velká část hlavičky nesmí být sestouplá a fixována hluboko v pánvi, jinak hrozí vážná poranění ženy i dítěte. V současnosti je celá řada indikací pro císařský řez:

1. nepoměr velikosti hlavičky plodu a pánve (úzká pánev)
2. překážky v porodních cestách
3. stav po operaci v malé pánvi
4. některé poruchy placenty a pupečníku (placenta praevia, abrupce placenty)
5. některá celková onemocnění matky
6. akutní tíseň plodu (hypoxie)
7. nepravidelná uložení plodu (konec pánevní)
8. některé situace při vícečetném těhotenství (kolizní postavení dvojčat)
9. herpetická infekce zevního genitálu matky
10. současný výskyt několika komplikací
11. nádorové či psychické onemocnění u matky
12. umírající a mrtvá matka

Technika operace

Operace je prováděna vždy v anestezii, a to buď celkové, nebo stále častěji v tzv. epidurální anestesii (anestetikum je injikováno do páteřního kanálu a zajistí znecitlivění dolní poloviny těla). 

K děloze se operatér dostává přes břišní stěnu. Řez se obvykle vede vodorovně nad stydkou kostí (tzv. Pfannenstielův řez), který je kosmeticky vhodnější a po jeho provedení bývá méně komplikací. V některých situacích je nutné zajistit větší nebo rychlejší přístup do břišní dutiny; potom může být vhodnější svislý řez vedený mezi přímými břišními svaly od stydké kosti k pupku (tzv. dolní střední laparotomie). Děloha je nejčastěji otevřena horizontálním řezem v oblasti dolního děložního segmentu. Primární incise je tupě rozšířena prsty operatéra. Řez na děloze je nazýván hysterotomií a musí být dostatečně velký pro bezpečné vyjmutí plodu z dutiny děložní. Po vybavení plodu je vyjmuta i placenta a rána na děloze je sešita vstřebatelnými stehy. Následuje uzavření břišní dutiny v anatomických vrstvách. 

Proč narůstá počet císařských řezů?

• Věk těhotných. Neustále narůstá věk rodiček v kategoriích nad 30, 35 a 40 let. Čím je žena starší při prvním porodu, tím je vyšší riziko, že bude rodit císařským řezem.
• Asistovaná reprodukce. Neustále se zhoršuje plodnost populace a tím narůstá podíl dětí koncipovaných mimotělně metodami asistované reprodukce. Takto počaté děti častěji přicházejí na svět císařským řezem.
• Opakovaný řez. Narůstá podíl žen, které rodí opakovaně císařským řezem, a pouze 10 % žen po císařském řezu rodí spontánně.
• Konec pánevní. Více než 3 % všech gravidit je v období porodu v poloze podélné koncem pánevním. Téměř 90 % všech konců pánevních je porozeno císařským řezem.
• Předčasně narozené děti. Zlepšení perinatálního výsledku u extrémně nezralých a rizikových gravidit. Císařský řez je uplatňován u novorozenců velmi nízkých hmotnostních kategorií.
• Hypoxie. Přibližně 15 % císařských řezů je provedeno pro hrozící hypoxii plodu v průběhu porodu. S monitorováním porodů je podíl takto ohrožených novorozenců vyšší.
• Forensní rizika. Porodníci jsou vystaveni velkému společenskému a forensnímu tlaku. Plánovaný císařský řez má předvídatelná rizika, často je doporučen jako prevence hrozících komplikací, frustrace rodičky a soudního dopadu na lékaře.

Možná rizika a komplikace císařského řezu

• Rizika anesteziologická: komplikace vlivem podaných léčiv a přípravků, alergická reakce na podané látky.
• Rizika operace: větší krevní ztráta, odstranění dělohy, poranění okolních orgánů v malé pánvi u jejich netypického umístění, embolie plicní tepny, porucha krevní srážlivosti, vznik žilní trombózy.
• Pooperační rizika: infekce rány a břišní dutiny, krvácení v pooperačním období, embolie plicní tepny, případně další.
• Pozdní rizika výkonu: vytvoření srůstů v břišní dutině, chronické bolesti v oblasti pánve, komplikované hojení rány. U dalšího těhotenství možnost prasknutí dělohy v místě jizvy. Další porod končí častěji císařským řezem.
• Rizika pro kojení: podání léků proti bolesti zvyšuje pravděpodobnost opožděného nástupu laktace. Krátký či opožděný kontakt kůže na kůži snižuje pravděpodobnost správného přisátí novorozence a může narušit i samotnou tvorbu mateřského mléka.