Vážení pacienti, i přesto, že jsme byli nuceni omezit provoz, jsme vám stále k dispozici a nadále poskytujeme péči našim pacientům. Z bezpečnostních důvodů není možné se na kliniku dostavit bez předchozího telefonického objednání. Prosím, kontaktujte naši klientskou linku, která je plně funkční a připravena vám pomoci s vašimi požadavky. Více informací ZDE.

TESTUJEME NA COVID-19, pro informace volejte 222 300 300

Průjem u dětí – nejčastější infekce

Článek

15. 07. 2019

Akutní průjmy patří u dětí stále k nejčastějším infekčním onemocněním, která způsobují především viry, méně často bakterie.

Přenáší se nejčastěji orálně-fekální cestou, tedy částečky stolice proniknou do organismu spolu s takto kontaminovanými potravinami, vodou, ledem, možný je i přenos mezi osobami, např. podáním ruky.

Odkud se berou?
Virovou gastroenteritidou způsobenou rotaviry se lze nakazit i prostřednictvím aerosolu např. při zvracení. U bakteriálních střevních infekcí se až na výjimky jedná o zoonózy (infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi), a proto je pro lékaře důležitá i informace o kontaktu se zvířaty. Děti se mohou snadno nakazit od domácích mazlíčků – u štěňat do půl roku věku se vyskytují kampylobakteriózy, u koťat a štěňat se mohou vyskytovat i yersinie. U kampylobakterióz jsou nejčastějším prostředníkem kuřata, u nichž nevyvolávají onemocnění. Za kampylobakterovou infekcí stojí v naprosté většině případů nedostatečná hygiena při zpracování syrové drůbeže, takže jí lze onemocnět i po konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaného drůbežího masa (hlavně při grilování). Salmonely se tradičně přenášejí především vejci a výrobky z nich, ale také nedostatečně tepelně zpracovaným masem.

Kdy je můžeme čekat?
Inkubační doba se u střevních infekcí pohybuje v řádu několika hodin až dnů. Nejčastějšími projevy u dětí je akutní gastroenteritida se zvracením, bolestmi břicha a řídkými stolicemi bez příměsí. Nejčastější rotavirová gastroenteritida začíná obvykle horečkou (38–40°C) a zvracením, pak se objeví řídké vodnaté stolice, kterých mohou být až desítky. Typickým příznakem je i bolestivé břicho. U norovirů dominuje především zvracení a bolesti břicha, vysoká horečka nebývá.

Tekutiny pomáhají
Lékaři u těchto onemocnění zdůrazňují hlavně zajištění dostatku tekutin (rehydrataci), protože jednou z komplikací akutních průjmů u dětí je dehydratace, kterou jsou ohroženi zejména kojenci a batolata. Nejčastěji vzniká dehydratace právě u rotavirových infekcí. Jak lékaři zdůrazňují, většinu dětských akutních průjmů lze zvládnout podáváním černého čaje, nesycené minerálky bez příchuti či perorálního rehydratačního roztoku. Množství tekutin závisí na věku dítěte – základní potřeba tekuin pro kojence je 150ml/kg/den, u batolat pak 100 –120ml/kg/den a s věkem dále klesá. U těžších dehydratací (při ztrátě tekutin a tedy i hmotnosti o 10 %) je nutné podávat infuzní léčbu.

Mateřské mléko, rýže, mrkev
Znovu zavedení výživy, tzv. realimentace závisí na věku dítěte. U kojenců živených mateřským mlékem se kojení nepřerušuje; před kojením je možné podat u dětí do půl roku věku malé množství rýžového odvaru, nad půl roku věku pak mrkvový či rýžový odvar. U kojenců živených uměle začínáme odvary a postupně zařazujeme mléko, které dítě pilo před onemocněním. U rotavirové infekce je vhodné použít mléko s nízkou laktózou vzhledem ke špatnému vstřebávání laktózy při nedostatku trávicích enzymů. U starších kojenců lze podat rohlíky, banány, nastrouhaná jablka, bramborovou či rýžovou kaši a zeleninovou polévku. Podobná dieta s omezením tuků a mléčných výrobků se doporučuje i u starších dětí a dospělých.

Pokud je třeba sáhnout po léku, doporučují lékaři tzv. adsorbencia (aktivní uhlí, diosmectit) a probiotika, především laktobacily (8, 9, 10, 11, 12). Z řady přípravků dostupných na trhu je třeba vybrat ty, které obsahují dostatečné množství živých bakterií. Dobré zkušenosti mají odborníci i s kvasinkou Saccharomyces boulardii. V poslední době se začíná více uplatňovat i antisekretorikum racecadotril. Naopak použití antimotilik je u dětí zcela nevhodné. Antibiotika jsou podávána jen u dětí s těžkým průběhem bakteriálních průjmů, zejména salmonelóz, méně často kampylobakterióz. Jak ale odborníci zdůrazňují, antibiotika se podávají jen v indikovaných případech, neměla by být podávána naslepo vzhledem k možnosti vedlejších účinků, případně vzniku postantibiotické kolitidy.

Prevence je na místě
Proti rotavirovým infekcím lze děti již od roku 2006 očkovat. Na trhu jsou dvě vakcíny doporučované evropskými pediatrickými společnostmi i WHO. Jedná se o pentavalentní a monovalentní vakcínu. Obě vakcíny se podávají ústy, jsou velmi dobře snášeny a mají minimum vedlejších účinků. První dávka musí být podána již mezi 6.–12. týdnem života, kompletní očkování musí být dokončeno do 24. resp. 32. týdne života.

 

V případě přetrvávajících potíží se neváhejte objednat k lékaři přes naše callcentrum, na tel: +420235360133.

Články a novinky

Novinka

Opatření související s výskytem koronaviru COVID-19

Novinka

Léčebně preventivní péče o kojence a batolata v době mimořádných opatření

Novinka

Otevírací doba v období svátků a prázdnin

Novinka

Testujeme na koronavirus (COVID-19)

Novinka

Zkrácení ordinační doby na pražských klinikách

Novinka

Omezení provozu - pobočka Waltrovka

Novinka

Omezení příjmu nových pacientů na pediatrii

Článek

Vši: Jak s nimi zatočit?

Novinka

Otevírací doba o státních svátcích a prázdninách

Nechte si posílat novinky