Virus planých neštovic se zabuduje do nervových zakončení (dorzálních ganglií), kde setrvává v latentní podobě. V některých případech virus „spí“ celý život a nijak se neprojeví, u jiných ale v pokročilém věku propukne a způsobí pásový opar.

U osob starších padesáti let se riziko výskytu zvyšuje až čtyřikrát

Za propuknutí viru může buněčná imunita. Pokud je oslabená, není schopna kontrolovat latentní viry, jež jsou v těle usídleny, a virus planých neštovic se zrekonstruuje. Oslabená buněčná imunita není schopna virus kontrolovat a ten pak putuje do míst, která byla postižena neštovicemi. Zasažena jsou pouze nejcitlivější místa výskytu neštovic – ramena, krk a pas.

U osob starších padesáti let je riziko vzniku pásového oparu 2–4krát vyšší. To vychází i ze skutečnosti, že s vyšším věkem souvisí i celkově oslabený imunitní systém a buněčná aktivita se snižuje. Výskyt pásového oparu podporují i další vlivy, kterými je například menopauza – výskyt onemocnění je častější u žen než u mužů. Dále nemoc způsobují genetické predispozice, užívání imunosupresiv či onemocnění imunitního systému.

Vakcína Zostavax zabraňuje vzniku pásového oparu

Patnáct let byla vyvíjena vakcína proti planým neštovicím a současně s tím byla ověřována možnost, jak se vypořádat s rekurentní nákazou, tedy s pásovým oparem. Při tomto výzkumu bylo prokázáno, že je nutné zvětšit koncentraci vakcinačního viru desetkrát ve srovnání s koncentrací ve vakcíně proti planým neštovicím. Tato vysoká koncentrace zapříčiňuje zvyšování protilátek a zvyšuje se počet specifických buněk imunitního systému, posiluje se buněčná imunita.

Očkování vakcínou Zostavax  upevňuje ochranu proti vzniku pásového oparu v rizikové skupině 50–79 let velice výrazně. Osoby mladší 60 let jsou chráněny proti vzniku onemocnění ze 72 %, osoby starší 70 let jsou chráněny ze 74 %. U osob starších 80 let je ochrana vůči vzniku 56 %.

Opakovaný výskyt pásového oparu není častý, ale je možný. Až u 4 % pacientů se zpravidla objeví pásový opar znovu přibližně po šesti letech. Proto je vhodné nechat se očkovat i po jeho prodělání, a to nejdříve půl roku po skončení nemoci. Riziko opětovného výskytu u osob mladších 70 let se po očkování snížil o 61 %. U osob starších takto dobrý efekt nebyl prokázán. Po prodělání pásového oparu se zvýší specifická buněčná imunita, která je v rozsahu podobnému očkování, a tak by očkování nemělo přílišný prospěch.

V Evropské unii jsou lidé očkováni již od roku 2006

Aplikace látky je zcela bezpečná. V jednom případě se objevil mírný průběh pásového oparu, ve dvou případech mírný průběh planých neštovic. Ostatní očkovaní takovéto příznaky nevykazovali.

Očkovat touto látkou nelze osoby, které mají přecitlivělost na želatinu nebo neomycin. Překážkou v aplikaci látky není naopak kontaktní dermatitida na neomycin. Značná omezení mají jedinci, u kterých je prokázána buněčná imunodeficience. Ty nelze očkovat vůbec nebo pouze za specifických podmínek.

Vakcína Zostavax je registrována od roku 2006 v Evropské unii, Spojených státech a Austrálii, v České republice je dostupná od roku 2014. Je vůbec první látkou, která je schopna bojovat proti rekurentním infekcím, tedy proti pásovému oparu. Očkování je určeno pouze pro osoby, které jsou starší padesáti let, tedy pro osoby, u nichž dochází k přirozenému stárnutí imunitního systému.