Nezdravým životním stylem se řítíme do záhuby
Článek01. 11. 2023
V éře informačních a komunikačních technologií se v hospodářsky vyspělých zemích dramaticky mění způsob života, s nímž se populace nezvládá vyrovnat. Stoupá počet duševních poruch, které podle principu psychosomatiky způsobují onemocnění těla. Výsledek? Epidemie chronických chorob. Nad tímto stavem se zamýšlí MUDr. Milan Hrubý, internista a nefrolog na klinice YMCA.
Trvale se zvyšující tlak na rychlost a výsledky narušuje rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Také neustálé porovnávání efektivity v tvrdě konkurenčním prostředí vyčerpává. Fyzicky i psychicky. Když k tomu připočteme fakt, že lidské vztahy se mnohdy nahrazují virtuální realitou, nelze se divit, že populaci tolik ohrožují neinfekční, respektive chronické choroby.
Na jejich následky podle dostupných údajů celosvětově umírá více než 30 milionů lidí ročně, přičemž téměř dvě třetiny těchto úmrtí postihují lidi mladší 70 let. Nejčastěji se jedná o onemocnění srdce a cév, zhoubné nádory, chronická onemocnění plic a dýchacích cest nebo cukrovku.
K hlavním příčinám těchto chorob patří nezdravé stravování, nedostatek pohybu, kouření tabáku a konzumace alkoholu. Tyto faktory jsou do značné míry podmíněny rychlou výstavbou městských aglomerací, preferencí nezdravé životosprávy a stárnutím světové populace.
Sociálně slabší lidé jsou přitom zranitelnější než lidé s vyššími příjmy. Umírají v mladším věku, protože mají omezený přístup ke službám zajišťujícím péči o zdraví. K tomu připočtěme rostoucí náklady na léčbu a už se točíme ve spirále chudoby.
Základní problém spočívá v neochotě nebo neschopnosti naslouchat radám a doporučením zejména v období do konce dospívání. V této fázi života se formují zvyky a návyky, které si většina lidí dál přenáší do dospělosti. Pokud si tedy člověk zásady zdravé životosprávy zafixuje ve věku, kdy je ochoten a schopen dělat maximum pro své zdraví, zvyšuje se pravděpodobnost, že během života nepodlehne falešným lákadlům.
Bohužel není v moci lékařů a dalších zdravotníků tuto epidemii neinfekčních onemocnění významně redukovat. Dostupnost zdravotní péče jde ruku v ruce se zdravotní osvětou. Pouhé pojmenování nepříznivého vývoje však nestačí.
Je zapotřebí koordinace přístupu ve více sektorech: ve zdravotnictví, financích, dopravě, školství, průmyslu či zemědělství. To pomůže k vytvoření podmínek, které umožní včasnou diagnostiku a léčbu, případně i prevenci neinfekčních onemocnění. Právě investice do prevence a včasné léčby se vyplatí, náklady na léčbu při pozdní diagnostice jsou mnohonásobně vyšší.
Připraveno pro časopis Finmag.
