Nejčastější zdravotní problémy, s kterými se lidé vracejí z exotických oblastí, jsou tři: cestovatelský průjem, žloutenka typu A a malárie.

Cestovatelský průjem si z dovolené vozí až polovina turistů

Termínem „cestovatelský průjem“ označují odborníci všechny průjmy, které jsou nepříjemným následkem návštěvy v exotických zemích. „Cestovatelský průjem má univerzální klinický obraz a vyskytuje se v celém rozvojovém světě. Trpí jím prakticky polovina cestovatelů, je proto dobré být na něj připraven,“ říká MUDr. Jaromír Vomáčka, MPH, DTMH, jenž coby lékař strávil velkou část svého života na africkém kontinentu. Asi polovinu případů má na svědomí bakterie Escherichia coli – typický je průjem s příměsí krve a hlenu, zvracení, bolest hlavy a břicha, křeče v břiše aj.

Ochrana proti cestovatelskému průjmu a zároveň prevence je dle slov lékaře relativně snadná – částečně se mu předchází vakcinací pomocí očkovací látky proti choleře. MUDr. Vomáčka však dodává: „Ochránit může ale jen z padesáti procent, klinický obraz někdy může být dramatický. Zásadní je mít se na pozoru, jakou vodu piju, co jím, a dodržovat hygienická pravidla mnohem přísněji než v domácím prostředí.“ Preventivně se doporučují také probiotika, která je vhodné začít brát už před odjezdem.

Pokud se navzdory všem opatřením cestovatelský průjem dostaví, je v první řadě nutná rehydratace (zavodnění), aby se v organismu doplnily tekutiny ztracené průjmem a zvracením. Často je třeba nasadit antibiotika – nemalá část cestovatelů, kteří vyrážejí do exotických zemí, si je nechává před odjezdem předepsat. Lékař je samozřejmě vždy poučí, v jakých případech a jakým způsobem je užívat.

Po návratu domů je vhodné navštívit praktického doktora, který provede minimálně základní mikrobiotické a parazitární vyšetření stolice, případně také vyšetření krve. Parazitární onemocnění se totiž nemusí projevit hned, nechtěné „suvenýry“ z exotického světa mohou v těle přežívat týdny i měsíce, přestěhovat se i do jiných tkání organismu a způsobit potenciální fatální onemocnění.

Promořenost žloutenkou je v rozvojovém světě obrovská

Žloutenka (hepatitida A) je nákaza z jídla a pití, je možné dostat ji kdekoli, luxusní pětihvězdičkový hotel nevyjímaje. Prevence spočívá v jednoduchém očkování ve dvou dávkách – vakcinace by měla proběhnout nejpozději 14 dnů před odjezdem, aby se v organismu stihly vytvořit protilátky. Této snadné ochrany může využít každý, kdo jede do nějaké rizikové země, včetně destinací, jako je Egypt, Tunis, Chorvatsko či Řecko, které mnoho lidí považuje za zcela bezpečné, ovšem odborníci doporučují očkování i v těchto případech.

I navzdory vakcinaci může člověk žloutenkou onemocnět, forma nemoci by však byla s velkou pravděpodobností naprosto nevýznamná, a tak by ji postižený vlastně ani nezaregistroval. V opačném případě – když u neočkovaného jedince žloutenka propukne – jsou ovšem příznaky nepřehlédnutelné. Dostaví se střevní potíže, bolesti hlavy, horečnatý stav, dále to může být tmavá moč a světlejší stolice, bolesti břicha, zežloutnutí kůže a očního bělma. Jde o vážný stav a je třeba vyhledat co nejdříve lékařskou pomoc.

A jaká preventivní opatření v souvislosti se žloutenkou platí přímo na cestách? Používejte vždy jen balenou vodu, nejlépe i k čištění zubů, a zapomeňte na nápoje s ledem (nevíte, z jaké vody kostky ledu pocházejí). Buďte velice obezřetní k místním specialitám. Jednoduchá poučka zní: co si nemůžete oloupat, zpracovat, uvařit sami, tomu se raději vyhněte.

K malárii člověk přijde snadno, pokud se nechrání

Třetím parazitárním strašákem exotických oblastí je malárie. Je možné jí předejít orální profylaxí – podáváním pilulek, jež se užívají dle určitého schématu na základě typu výletu, neboť každá destinace vyžaduje něco jiného. „Ochrana není stoprocentní, je ale velice podstatná. V případě, že by k onemocnění došlo, tak ve velice mírné formě, pokud vůbec,“ dodává specialista na cestovní medicínu MUDr. Vomáčka. Kromě uvedené farmaceutické prevence je nutné zabránit kontaktu s komáry nošením dlouhých rukávů a nohavic, používáním repelentů a spánkem v moskytiéře napuštěné chemikálií, která hmyz odpuzuje.

Pokud by došlo k nákaze, malárie se projeví velice nespecifickými chřipkovými příznaky a hlavně velice záhy. Nemocný člověk trpí bolestmi hlavy a svalstva, má horečku a zimnice, je zesláblý, celkově není schopný fungovat. Proto by bez prodlení měla následovat návštěva lékaře, a to už při prvních příznacích, neboť některým typům parazita způsobujícím malárii stačí k usmrcení nakaženého pouhých několik dnů.