Rozhovor s hlavním lékařem a pediatrem MUDr. Petrem Žáčkem, MBA, na téma péče o děti

Článek

14. 04. 2021

Pochybovačů přibývá

„Lidé zapomínají, kolika nemocí se dnes díky očkování nemusíme bát. Všichni by se měli povinně podívat na film Už zase skáču přes kaluže,“ říká pediatr a hlavní lékař Canadian Medical Petr Žáček.

Jak vaši práci ovlivňuje pandemie koronaviru?

Všichni pracujeme pod daleko větším tlakem. Kvůli závažnosti toho onemocnění i kvůli nejrůznějším omezením, která vyplývají z režimu práce, do kterého nás pandemie nasměrovala. Klinické vědomosti o charakteru chování viru se stále vyvíjejí a my na rozdíl od nejrůznějších známých onemocnění nemůžeme dobře předvídat, jak se pacientův stav bude dále vyvíjet. A do všeho navíc zasahují omezení vyplývající z nemocnosti a nucených karantén zdravotnického personálu.

A také řada pacientů s jinými problémy zůstává kvůli protiepidemickým nařízením doma a k lékaři nechodí. Zároveň ale přicházejí pacienti jak s podezřením na covid, tak už i s jeho diagnózou.

Co pro vás byla největší změna?

Víc pacientů zůstává doma, a to i přesto, že potřebují akutní ošetření nebo standardní kontrolu, a my jsme často nuceni ordinovat na dálku. Využíváme telefonické hovory i videopřenosy, a to jak ke konzultaci obtíží, tak k hodnocení celkového stavu či lokálního nálezu. Je to ale v podstatě i směr, kterým se naše práce bude dále rozvíjet, nehledě na pandemii. V oblasti praktického lékařství pro dospělé už nějaký čas kolegové využívají platformu Lékař online 24/7. Dospělý pacient díky tomu může svůj zdravotní problém konzultovat kdykoli a odkudkoli.

Když už se k vám rodiče s dětmi do ordinace vypraví, řeší stejné věci jako před pandemií?

Spektrum diagnóz zůstává v pediatrii i ostatních oborech stejné. Čeho se zdá být méně, to jsou prohlídky, na které chodí pacienti „pro jistotu“, a které lékařům můžou přijít zbytečné. Co naštěstí zůstalo zachováno, to je v pediatrii dobře zavedený režim pevně strukturovaných preventivních prohlídek. Nijak se neomezovaly a včas se při nich zachycují případné rozvíjející se patologické stavy a onemocnění. Zachované je i schéma pravidelných očkování a funguje péče o chronicky nemocné pacienty jak v pediatrii, tak u dospělých pacientů. Ta ale může být bohužel negativně ovlivněna karanténními opatřeními jak na straně pacientů, tak zdravotního personálu.

Překvapuje vás, kolik lidí v Česku nesouhlasí s vakcinací proti koronaviru?

Společnost se liberalizuje a jedním z projevů té liberalizace je větší či menší přesun rozhodování a odpovědnosti na pacienty. Důsledkem je i nárůst počtu lidí, kteří nesouhlasí se standardními postupy, včetně očkování. Někdy z přesvědčení, někdy z neznalosti a někdy i ze snahy upoutat pozornost. Kvůli jejich hlasité rétorice, šířené většinou na sociálních sítích, ale roste počet lidí, kteří jsou najednou nejistí. Těchto „pochybovačů“ bohužel přibývá. Tady je zásadní úloha zdravotníků ve vysvětlování a edukaci. Podílet by se měl i stát – formou osvěty a výuky, a to od základní školy.

Už rok čelíme extrémnímu tlaku, kvůli izolaci, karanténám, nemožnosti vykonávat práci. Hodně lidí to vede k pocitům zklamání, rozčarování a nedůvěry, které zneužívají šiřitelé konspiračních teorií. Odmítače očkování vnímám jako standardní součást populace, ale jak moc se tato skupina – důsledkem okolností, ve kterých se nacházíme – rozrostla, mě překvapuje. Tím spíš, když všichni vidíme počty nemocných a mrtvých a když víme, že lék na covid zatím neexistuje a jediná možnost je imunizace prostřednictvím očkování.

Je vhodné proti koronaviru očkovat děti?

V současné době se děti neočkují. Výhledově po dalším vývoji a zdokonalování vakcín a rozšiřování spektra jejich účinnosti k tomu určitě dojde. Tak to bývá i u jiných vakcín, běžně používanou chřipkovou vakcínou počínaje.

Jak se během vaší kariéry změnil přístup rodičů k očkování dětí?

Před rokem 1989 neexistovalo neočkovat, byly i postihy pro ty, kdo by očkování odmítali. Od té doby došlo k výraznému posunu. Lékaři přecházejí z historicky daného paternalistického přístupu k pacientovi k přístupu partnerskému. Ten má plně respektovat práva a vůli pacienta, samozřejmě založenou na jeho plné informovanosti o diagnostice, léčbě i důsledcích plynoucích z nedodržení doporučených postupů. Možnost svobodné volby pacienta je pozitivní trend, ale bohužel může mít i negativní důsledky. Například právě když je volba rodiče, který zastupuje práva dítěte, z lékařského hlediska v jeho neprospěch. Odmítat očkování je navíc v neprospěch nejen dítěte, ale i kolektivní imunity celé společnosti.

Lidé zapomínají, kolika nemocí se dnes díky očkování nemusíme bát. Od zahájení očkování proti tuberkulóze v 50. letech minulého století jsou to i pravé neštovice, které se díky očkování ve světě už nevyskytují, dále obrna, tetanus, černý kašel, spalničky, zarděnky, příušnice, žloutenky A a B a další. Vzpomeňme, co povídali naši prarodiče o tom, kolik dětí na tyto nemoci běžně umíralo do padesátých let minulého století. Všichni by se měli povinně podívat na český film Už zase skáču přes kaluže.

Kde by rodiče měli hledat relevantní informace?

Na webových stránkách lékařských odborných společností, hygienické služby a Ministerstva zdravotnictví. Jsou to stránky, které garantují medicínu založenou na důkazech. Nejsou to články, které vyjedou na první klinutí ve vyhledávači, obsahem jsou někdy náročnější, ale vždy relevantní a spolehlivé. A v každém případě se rodiče mohou obrátit na svého pediatra, kterého znají a důvěřují mu.

Je dlouhé uzavření škol při boji s pandemií správný krok?

Se znalostí, že děti jsou nejčastějšími asymptomatickými přenašeči viru covid-19, je uzavření škol a školek z epidemiologického hlediska naprosto v pořádku. Zásadním způsobem výrazně omezuje šíření viru v dospělé populaci. Otázka je, zda uzávěra musela být tak dlouhá.

Může mít delší absence dětí ve školkách a jejich nepřítomnost v kolektivu negativní dopad na budování jejich imunity?

Na to není jednoduchá a jednoznačná odpověď. Imunitní systém se u dítěte vytváří od novorozeneckého věku. Čím je dítě mladší, tím je k infekcím vnímavější, protože nedisponuje dostatečně vysokými hladinami protilátek a aktivních lymfocytů. Při kontaktech s vyvolavateli infekcí se tvoří protilátky, které pak jedince více či méně chrání při opakovaném kontaktu s danou infekcí. Imunologicky zdravé dítě při opakovaném kontaktu s infekty trpí jen občas na běžné respirační infekce, a to zejména při pobytu v kolektivu – tedy v předškolních zařízeních. Po nástupu do základní školy je poměrně solidně chráněno a nemocnost je minimální.

Dítě s imunodeficitem trpí na opakované infekce zejména horních, méně často dolních cest dýchacích někdy až tak, že je součástí léčby dočasné vyřazení z předškolního kolektivu. Tyto děti na tom mohou při dlouhodobém uzavření předškolních zařízení a pobytu mimo kolektiv paradoxně být zdravotně lépe, protože budou méně nemocné. Imunologicky zdravé děti naopak mohou být kvůli nedostatečnému vystavení infektům nemocnější při nástupu do základní školy.

Jak se pediatrie posouvá v oblasti péče o novorozence?

Velký pokrok nastal v péči o předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností. Kdysi byl velký problém porod kolem 33. týdne těhotenství, poporodní adaptaci a následnou péči narušovaly těžké, často neléčitelné komplikace. Dnes je běžná péče o děti s porodní hmotností i nižší než jeden kilogram a narozené před 28. týdnem těhotenství.

Už několik desítek let je součástí poporodní péče novorozenecký screening – tedy záchyt vrozených vad. Je to screening vrozeného vykloubení a dysplazie kyčelních kloubů a screening fenylketoneurie. V posledních letech byl rozšířen o další spektrum vrozených metabolických vad, chorob štítné žlázy, poruch funkce nadledvin, kataraktu oční čočky, cystické fibrózy a poruch sluchu.

A v Canadian Medical v programu, který se jmenuje Materna, pečujeme o budoucí maminky a jejich děti už před porodem, při porodu a pak v období šestinedělí.

Je dnes větší důraz na preventivní vyšetření?

Rozhodně. Pravidelné preventivní prohlídky během prvního roku života mají zásadní význam. Jde o čas určený pro včasnou diagnostiku vrozených i získaných onemocnění. Celkem se během něj dělá devět preventivních prohlídek, které jsou i dané zákonem.

Podstatná část pediatrie je zaměřena preventivně. Oblasti této péče se stále rozšiřují, stávají se povinnou nebo doporučenou součástí preventivních prohlídek a jsou podporovány úhradami od zdravotních pojišťoven. V posledních letech se přibylo vyšetření poruch autistického spektra v 18. měsíci věku a dále pak o vyšetření sluchu v pěti letech. Tato vyšetření zdravotní pojišťovny také podporují.

Jak moc se váš obor za posledních deset let proměnil?

Obrovský pokrok je v přenášení výsledků výzkumné činnosti do praxe. Tím myslím použití nových vyšetřovacích metod i léčebných možností, a to jak medikamentózních, tak invazivních. Dál je to možnost provádět základní laboratorní odběry a vyšetření přímo v ordinaci, propojování pracovišť, online přístup k rentgenové dokumentaci. Nebo rozvoj digitalizace – naši pacienti se mohou například objednávat na vyšetření přímo přes aplikaci myCANADIAN. Mají v ní i přehled o tom, jaké recepty měli kdy předepsané nebo kdy je čeká jaké preventivní vyšetření. Z pozice pediatra jsem rád, že je v plánu také možnost sdílených profilů rodinných příslušníků.

Ale nejen technologie jsou důležité. Co považuji za velký benefit pro naše malé pacienty je to, že na všech našich osmi klinikách v Praze i v Brně máme kromě pediatrů i řadu dalších odborníků. Takže pokud já nebo někdo z kolegů usoudí, že je třeba další odborné vyšetření, můžeme děti odeslat v rámci jedné budovy ke specialistovi.

Kam bude v delším časovém horizontu pediatrie směřovat?

Budoucnost vidím v udržení vysokého standardu naší pediatrie, a to i ve srovnání s Evropou a vůbec rozvinutým světem, v udržení a rozšíření vysoké proočkovanosti dětské populace a dalším zavádění moderních vyšetřovacích a léčebných metod. Budoucností napříč všemi obory je samozřejmě i telemedicína.

Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Finmag.

Články a novinky

Novinka

Očkování proti COVID-19 - cizí státní příslušníci

Novinka

Povinnost respirátorů na klinikách Canadian Medical

Novinka

Testujeme na přítomnost COVID-19 a protilátek

Novinka

Nová mobilní aplikace myCANADIAN

Článek

Koronavirus: Aktuální otázky a odpovědi, přijatá opatření, informace o testování

Novinka

Mimořádné omezení provozu klinik a klientské linky 14. - 17. 5. 2021

Článek

Svrab - přenos, léčba a prevence

Článek

Koronavirus v otázkách a odpovědích

Článek

Ionizační kartáček na zuby: Skutečně funguje? Odpovídá MDDr. Zdeněk William Pelc, MBA

Nechte si posílat novinky