Očkování proti COVID-19 – co zatím víme o vakcínách?

Článek

22. 02. 2021

Celosvětová koronavirová pandemie, která lidstvo od loňska sužuje, se stala velkou výzvou pro rychlou výrobu účinného a bezpečného očkování. Protipandemická opatření samozřejmě hrají důležitou roli, nicméně již nyní je zřejmé, že bez očkování se k normálnímu stavu nevrátíme. Vývoj různorodých vakcín je příslibem zdolání této pandemie. V článku shrnujeme, co o vakcínách zatím víme a jaké jsou plány pro vakcinaci v ČR.

Schválené typy vakcín proti COVID-19

Během prosince 2020 byly na očkování proti COVID-19 regionálně schváleny inaktivované vakcíny (zatím čínských producentů), živé adenovirové vektorové vakcíny a genetické mRNA vakcíny. Zpočátku ledna 2021 byla jedna z genetických vakcín schválena i Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což pomohlo k zahájení celosvětového očkování proti onemocnění COVID-19. 


Očkování proti koronaviru v ČR

V České republice máme od konce roku 2020 k dispozici zatím jednu variantu – genetickou mRNA vakcínu s označením Comirnaty, jejímž výrobcem je Pfizer. Jedná se o odlišnou vakcínu, než na jaké jsme dosud byli zvyklí, což může vzbuzovat neopodstatněné pochybnosti o její bezpečnosti. 

O vakcínách koluje spousta nepravdivých informací, proto důrazně doporučujeme vždy brát v potaz výhradně informace z ověřených a důvěryhodných zdrojů. Nejpropíranější tématem je, zda podáním této vakcíny může dojít k ovlivnění lidské DNA či RNA. Vysvětlení je jednoduché – vlastností poslíčkových ribonukleových kyselin (messenger RNA neboli mRNA) ve vakcíně je jejich krátkodobé přežívání v hostitelských buňkách, obvykle se v buňce rozpadnou během 4 až 6 dnů. Tudíž se skutečně není třeba obávat jejich schopnosti, jakkoliv měnit původní lidskou genetickou výbavu. Více se o mRNA vakcíně, jejích účincích na organismus a funkci dozvíte níže.

 

Jak a kdy se v ČR očkuje proti koronaviru?

Plošné očkování v České republice probíhá ve více fázích. Jednotlivé fáze jsou dány nařízením Ministerstva zdravotnictví ČR.

Vývoj mRNA vakcín


Technologie mRNA je nová, nikoliv však neznámá – vědci se jejímu vývoji věnují již 30 let. Tato technologie byla už dříve využita k přípravě vakcín proti různým virům (chřipka, onemocnění virem Zika, vzteklina a cytomegalovirus, dokonce proti některým typům nádorů). Na začátku klinických studií byla sice nestabilní, ale časem ji ke stabilitě, bezpečnosti a účinnosti dovedly technologické pokroky. Mimochodem, vakcinace mRNA je běžně používána např. v onkologii.


Jak funguje mRNA vakcína proti koronaviru?


Genetická vakcína slouží jako prevence onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 (COVID-19) u osob starších 16 let. Očkování organismus připraví na to, aby byl sám schopný bránit se proti koronaviru. Vakcína obsahuje jen molekulu známou jako mRNA – ta obsahuje instrukce k vytváření tzv. spike proteinu. Jde o protein na povrchu viru SARS-CoV-2, který tento virus potřebuje, aby dokázal vstupovat do buněk lidského organismu.

Při podání vakcíny získají některé z lidských buněk instrukce z koronavirové mRNA a budou dočasně vytvářet spike protein na povrchu buněk. Imunitní systém očkovaného tento protein následně rozpozná jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu.

Při setkání s opravdovým virem SARS-CoV-2 pak imunitní systém očkovaného virus rozpozná. Jeho organismus tedy bude připraven se proti němu účinně bránit. Ale pozor, mRNA z vakcíny v těle očkovaného nezůstává – krátce po očkování se totiž rozloží. Vakcína neobsahuje samotný virus, nemůže tedy vyvolat onemocnění COVID-19. Očkování se podává ve 2 dávkách, s minimálním odstupem 21 dní (obvykle do svalu v horní části paže).

 
Jaká je účinnost mRNA vakcíny proti koronaviru?

Rozsáhlé klinické hodnocení ukázalo, že genetická vakcína je skutečně účinná v prevenci vzniku onemocnění COVID‑19 u osob starších 16 let – byla prokázána 95% účinnost. Dále také přibližně 95% účinnost u očkovaných s rizikem rozvoje závažného onemocnění COVID-19, a to včetně pacientů s astmatem, chronickým onemocněním plic, diabetem, vysokým krevním tlakem nebo vysokým indexem tělesné hmotnosti.

Není dosud doložené, jak dlouho ochrana poskytovaná vakcínou vydrží. Stejně tak není doložené, jaký je vliv očkování na komunitní šíření viru SARS-CoV-2. Takže se zatím přesně neví, kolik očkovaných může nadále vir přenášet. U obou pohlaví a všech rasových i etnických skupin byla prokázána stejná účinnost mRNA vakcíny (cca 95 %).

 

Kdo (ne)může být očkován mRNA vakcínou 

  • Osoby, které již COVID-19 prodělaly– ačkoliv zatím neexistují dostatečné údaje předpokládá se, že vakcína bude účinná i v těchto případech. V tuto chvíli platí metodika, že osoby, které prodělaly COVID-19, nejsou očkovány po 90 dní od prokázání onemocnění.
  • Děti– vakcína se zatím nedoporučuje pro děti pod 16 let. Existuje však plán klinického hodnocení vhodnosti vakcíny pro děti v pozdější fázi.
  • Osoby se sníženou imunitou– údaje jsou zde omezené, ovšem žádné zvláštní obavy ohledně těchto jedinců zatím neplynou. Lze je tedy očkovat i přes jejich stav – právě proto, že u nich může být vyšší riziko vzniku závažné formy COVID-19.
  • Těhotné a kojící ženy– studie neprokázaly žádné nebezpečné účinky během těhotenství, ale údaje jsou zde velmi omezené. U kojících se žádné riziko nepředpokládá, ačkoliv žádné konkrétní studie neexistují.
  • Osoby s alergií – u osob alergických na některou ze složek vakcíny nemá být vakcína aplikována. Byly zde zaznamenány alergické reakce, dále došlo k velmi nízkému počtu případů anafylaxe. Proto je třeba vakcínu případně podávat pod lékařským dohledem – stejně jako jiné vakcíny.
    Osoby s akutním infekčním onemocněním– zde očkování aplikovat nelze, je třeba ho odložit na 2 (lépe však 4) týdny po uzdravení.
  • Osoby se vzácným genetickým onemocněním– tito jedinci by měly být z očkování vyloučeni z důvodu absence znalostí případné interference vakcinační mRNA.

Přínosy mRNA vakcíny vs. vedlejší účinky a rizika


Vakcína má vysokou úroveň ochrany proti COVID-19, což je momentálně zcela zásadní. Hlavní klinické hodnocení tedy prokázalo její 95% účinnost, přičemž většina nežádoucích účinků je stejná jako u jiných vakcín a odezní v řádu dnů. Mezi nejčastější nežádoucí účinky tedy patří bolest a otok v místě vpichu, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a zvýšená teplota, výjimečně horečka. Méně často se objevilo zarudnutí v místě injekce a pocit na zvracení. Zřídkakdy se vyskytlo svědění v místě injekce, bolest v končetině, zvětšené uzliny, potíže se spánkem, malátnost, případně opravdu vzácně akutní periferní obrna lícního nervu.

Objevily se také alergické reakce, včetně velmi nízkého počtu případů závažných alergických reakcí (anafylaxe). Vakcínu je pochopitelně nutné podávat pod dohledem lékaře, ostatně jako jakoukoliv jinou vakcínu. Přínosy vakcíny tedy převyšují její rizika, a proto byla podmínečně zaregistrována k použití v EU. S postupem času budou další informace a důkazy o tomto přípravku aktualizovány.

 

Co je adenovirová vakcína a jak funguje?


Dalším typem vakcíny, která je ve schvalovacím procesu, je adenovirová vakcína vyvíjená firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Ta je zatím schválena pro užití ve Velké Británii. Její hlavní výhoda tkví ve snáze splnitelných podmínkách pro uchovávání. Lze ji skladovat při teplotě 2–8 °C. Genetickou vakcínu, kterou je potřeba dlouhodobě uchovávat při nízké teplotě -70 °C, lze skladovat při vyšší teplotě 2–8 °C pouze 5 dní v případě výrobce Pfizer/BioNtech. Vakcínu MODERNA lze uchovávat při teplotě -20 °C a při teplotě 2–8 °C se může skladovat zhruba 30 dnů.

Vakcína AstraZeneca používá jako přenašeč informace o spike proteinu do buňky lidského těla adenovirus. Do geneticky pozměněného adenoviru je vložená informace pro spike protein, který se po proniknutí do buňky vytváří na povrchu. Imunologická reakce je pak stejná jako při podání mRNA vakcíny.


Očkovat se, či neočkovat?


Očkování proti koronaviru není povinné. Je tedy svobodnou volbou každého dospělého jedince, zda se pro něj rozhodne, či nikoliv. Samozřejmě vyjma zmíněných skupin osob, pro které očkování zatím nepřipadá v úvahu.

Nejdůležitější je ale fakt, že vakcína existuje a výhledově bude možné nechat se očkovat i vakcínou fungující na jiném principu. Máme tedy možnost volby. A hlavně – není radno zapomínat, že právě očkování je tím jediným, co může stávající situaci změnit. Vlastním očkováním zvýšíme proočkovanost, tím pádem budou chráněni nejen očkovaní, ale i ti, kteří být vakcinováni nemohou.

Více informací k očkování proti covid-19 najdete zde: https://www.canadian.cz/cs/clanky-a-novinky/informace-k-ockovani-proti-covid-19/.

 

Máte-li příznaky COVID-19, můžete je konzultovat s našimi lékaři online 24 hodin denně bez nutnosti osobní návštěvy.

Články a novinky

Novinka

Očkování proti COVID-19 - cizí státní příslušníci

Novinka

Povinnost respirátorů na klinikách Canadian Medical

Novinka

Testujeme na přítomnost COVID-19 a protilátek

Novinka

Nová mobilní aplikace myCANADIAN

Článek

Koronavirus: Aktuální otázky a odpovědi, přijatá opatření, informace o testování

Novinka

Mimořádné omezení provozu klinik a klientské linky 14. - 17. 5. 2021

Článek

Svrab - přenos, léčba a prevence

Článek

Koronavirus v otázkách a odpovědích

Článek

Ionizační kartáček na zuby: Skutečně funguje? Odpovídá MDDr. Zdeněk William Pelc, MBA

Nechte si posílat novinky