MUDr. Eva Krasulová, Ph.D.: Když vlastní buňky útočí

Článek

12. 10. 2022

Brnění, narušení rovnováhy, špatná hybnost. I tak se projevuje roztroušená skleróza - nemoc nejen mladých žen- Jak dnes vypadá léčba eresky, koho se týká a co obnáší neurologické vyšetření, vysvětluje Eva Krasulová, Ph.D., neuroložka kliniky Canadian Medical.

Která neurologická onemocnění patří v Česku mezi nejčastější?

Z čistě neurologických chorob se na prvním místě nacházejí bolesti hlavy. Následují bolesti zad. Zde se ale častěji než o neurologické onemocnění jako takové jedná o víceoborový problém, kde má své slovo praktický lékař, rehabilitační lékař či traumatolog/ortoped. Z urgentních stavů musím zmínit cévní mozkové příhody neboli mozkové mrtvice, které jsou – s výjimkou infekčního onemocnění covid-19 – druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás.

V souvislosti se stárnoucí populací narůstá počet pacientů s demencemi. Životní styl a další faktory pak vedou k častějšímu výskytu autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza.

Jak taková onemocnění zjišťujete?

Nejprve proběhne základní vyšetření neurologem, konkrétně zjištění anamnézy v rozhovoru s pacientem a objektivní neurologické vyšetření. To zahrnuje vyšetření všech základních systémů nervové soustavy od pohybu očí přes hybnost končetin, výbavnost reflexů pomocí speciálního neurologického kladívka až po vyšetření stoje a chůze. Závěrem vstupního vyšetření je souhrn příznaků, vyslovení podezření na případnou diagnózu, návrh dalších vyšetření a léčby.

Co vstupní vyšetření dokáže odhalit?

Objektivním neurologickým vyšetřením v ordinaci jsme schopni odlišit významné poruchy centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy, periferního nervového systému, to znamená nervových kořenů vystupujících z míchy a nervů na končetinách či svalu. Podle toho doplňujeme další upřesňující vyšetření, jako je magnetická rezonance, CT, odběr mozkomíšního moku, EMG, EEG a další. V případě bolestí hlavy nebo prodělaného epileptického záchvatu je nicméně nezbytné doplnit zobrazení mozku i u pacienta s normálním neurologickým vyšetřením.

Ve své praxi se zaměřujete na roztroušenou sklerózu. Jak vypadá typický pacient?

V čekárně specializovaného centra pro roztroušenou sklerózu, RS, dnes uvidíte především mladé, pracující lidi mezi 20. a 40. rokem věku, u nichž byste díky včasné diagnostice a léčbě moderními léky žádné neurologické onemocnění nepředpokládali. Samozřejmě zde narazíte také na pacienty s hendikepem, ale obvykle se jedná o pacienty pozdě diagnostikované či diagnostikované v době, kdy moderní léky nebyly k dispozici. S využitím veškerých dnešních možností léčby hrozí rychlý rozvoj invalidity jen asi 5–10 % pacientů.

Ví se, co nemoc způsobuje?

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, u něhož dochází k chybné reakci imunitního systému. Místo aby pacienta chránil před viry, bakteriemi nebo nádorovými buňkami, zaútočí chybně pro- ti struktuře našemu tělu vlastní. V případě RS proti strukturám mozku a míchy. Přesné důvody, které k autoimunitě u konkrétního pacienta vedou, neznáme, ale vždy se jedná o kombinaci rizik. Jasným rizikovým faktorem je prodělaná infekce EBV virem, infekční mononukleóza. Dalšími riziky, která ale lze naštěstí snadno odstranit, jsou nedostatek vitaminu D a kouření.

Jak se roztroušená skleróza projevuje?

Typickými příznaky jsou setrvalé brnění kterékoliv části těla trvající déle než 24 hodin, poruchy citlivosti, hybnosti, poruchy rovnováhy, poruchy močení bez urologické příčiny, zánět očního nervu nebo dvojité vidění.

Jak probíhá diagnostika?

Kromě klinického objektivního vyšetření stanovujeme diagnózu pomocí magnetické rezonance mozku a míchy a vyšetřením mozkomíšního moku lumbální punkcí. Tolik obávaná lumbální punkce už dnes díky moderní a  traumatické jehle nepředstavuje pro pacienta větší zátěž. Není nutná ani hospitalizace.

V čem spočívá léčba a dlouhodobá péče o pacienta?

V současné době máme k dispozici širokou škálu léčiv. Při akutním zhoršení – atace – využíváme osvědčené kortikoidy. Dlouhodobá preventivní léčba má za cíl zabránit dalším atakám a trvalému nárůstu invalidity. Zahrnuje biologickou léčbu, která chytřeji zasahuje do imunitního systému. Obtížněji než RS s atakami se léčebně ovlivňuje pozvolna se zhoršující typ onemocnění, primární a sekundární progrese, ale už i pro tyto pacienty máme biologickou léčbu k dispozici. Dlouhodobá péče pak vyžaduje pravidelné kontroly ve specializovaném centru, kontroly magnetickou rezonancí, sledování vývoje choroby s případnými změnami léčby a hlídání možných nežádoucích účinků léčby. K tomu nutně patří i komplexní péče o pacienta ve spolupráci s ostatními specialisty.

Bude možné onemocnění někdy zcela vyléčit?

K úplnému vyléčení nejspíš zatím nedojde, protože řešení musí zahrnovat jak zastavení chybného boje imunitního systému proti mozku a míše, tak opravu poškozených míst centrálního nervového systému. Jednou z možných nadějí z pohledu imunitního systému by mohlo být ovlivnění střevního mikrobiomu, neboť se ukázalo, že imunitní reakce ve střevě jsou u autoimunit extrémně významné. Dále se testují léky na opravu obalů nervů v mozku a míše. Nahradit samotná nervová vlákna, jejichž ztráta je zodpovědná za invaliditu pacienta, ale zatím bohužel neumíme.

Umožňuje tato diagnóza vést plnohodnotný život – sportovat, založit rodinu, pokud si to pacient přeje?

Cílem rychlého stanovení diagnózy a zahájení účinné léčby RS je právě normální život. Na počátku musí mladý pacient překonat určitý „šok“ ze stanovení diagnózy, vstřebat první intenzivní kontakt se zdravotnictvím, vyrovnat se s vědomím chronické a zatím nevyléčitelné nemoci, u níž nejsme schopni předpovědět přesný průběh. Do toho zahajuje novou léčbu s možnými nežádoucími účinky. Celé období „sžívání se“ s RS trvá minimálně rok. Pacienty pak maximálně podporujeme v udržení práceschopnosti, neboť ta je ve většině případů plně zachována. Ani založení rodiny dnes není problém, u žen pouze dopředu diskutujeme načasování těhotenství do optimálně stabilizované fáze onemocnění. A pohybové aktivity vysloveně doporučujeme.

Mimo lékařskou praxi hodně přednášíte. O čem obvykle hovoříte?

Mým hlavním tématem je samozřejmě problematika roztroušené sklerózy. Zároveň se věnuji zvláštní skupině onemocnění na pomezí několika medicínských oborů, která lze souhrnně označit jako choroby neuroimunologické. Patří sem například autoimunitní záněty cév, neurologické komplikace revmatologických onemocnění, vzácnější zánětlivá onemocnění mozku a míchy a další. Pacientů s těmito chorobami je sice mnohem méně než pacientů s RS, ale v praxi mívají problém najít odborníka, který by se jejich neuroimunologickým onemocněním zabýval.

Celý svůj profesní život se staráte o pacienty s chronickými a často nevyléčitelnými chorobami. Není to smutná profese?

K medicíně patří i velmi smutné chvíle, kdy se nám nedaří – ať už ve smyslu postupující invalidity, či smrtelného onemocnění, pro něž není nikde na světě řešení. Přesto jsem přesvědčena, že v našem oboru převažují větší či menší úspěchy, kdy lze pacientovi zcela, částečně nebo alespoň na určitý čas významně pomoci. Proto bych svou profesi neměnila.

 

MUDr. Eva Krasulová, Ph.D., neuroložka kliniky Canadian Medical

Články a novinky

Novinka

Nošení respirátorů na klinikách Canadian Medical

Novinka

Změna poskytované stomatologické péče v Canadian Medical

Novinka

Novinky v oblasti pracovnělékařských služeb

Článek

Mgr. Ing. Jitka Jirků: Problémy se zažíváním

Článek

Hubnutí po padesátce: Nastartujte si metabolismus, abyste spalovaly rychleji

Novinka

PF 2023

Novinka

Noví vedoucí lékaři specializací neurologie a oftalmologie

Článek

Upozornění: Zvýšené počty respiračních onemocnění

Článek

Expats.cz: MUDr. Barbara Taušová o vztahu mezi lékařem a pacientem v Česku

Nechte si posílat novinky